Mexiko nezaplatí zeď, jíž chce čerstvý americký prezident Donald Trump obě země oddělit tak, aby z Mexika přestali na území USA nezákonně vstupovat přistěhovalci z Latinské Ameriky. Řekl to mexický prezident Enrique Peña Nieto. „Jsem zarmoucen záměrem Donalda Trumpa postavit mezi naše země zeď, Mexičané ve zdi nevěří,“ uvedl.
Mexický prezident nicméně nezmínil, že by kvůli problému se zdí odložil či dokonce zrušil plánovanou cestu do Washingtonu, kde se 31. ledna má s Trumpem setkat. Řekl také, že jeho země „nabízí Američanům své přátelství a dobrou vůli nalézt s novou administrativou řešení“. Ministr zahraničí Luis Vedegaray ve Washingtonu novinářům ve středu potvrdil, že schůzka na programu jeho šéfa zůstává.
Americký prezident vydal 25. ledna de facto dekret, jímž nařídil stavbu „fyzicky nepřekonatelné bariéry“. Zároveň zopakoval své tvrzení z předvolební kampaně, že donutí Mexičany, aby za stavbu zdi zaplatili. „Absolutně, stoprocentně za zeď Mexiko zaplatí,“ zopakoval Trump ve středu v odpovědi na otázku televize ABC.
Stran stavby nepřekonatelné bariéry však Američané i Mexičané mají stále více otázek než odpovědí. Není jasné, jak dlouhá, vysoká i široká má zeď být; není jasné, z čeho má být postavena, a samozřejmě není ani trochu jasné, kolik bude její stavba stát - a přes Trumpovo ujišťování není jisté, z čí kapsy peníze půjdou.
Nejpravděpodobnější je, že Kongres nejprve musí stavbě zdi přidělit federální financování a Trumpova administrativa se následně může snažit vložené peníze získat od Mexika. Není však jasné, jakým způsobem to chce udělat. Jednou z možností, již Trump v minulosti naznačil, je zadržovat peníze, jež Mexičané pracující ve Spojených státech posílají domů; celkově tato suma podle televize CNSNews přesahuje 20 miliard dolarů ročně.
Trump si je dobře vědom důležitosti marketingu:
„Udržme Ameriku velikou“. Trump už myslí na obhajobu mandátu
Trump však nemůže jen tak pro nic za nic zakázat bankám provádět platby; spekuluje se tedy o tom, že by za tím účelem mohl využít zákona o financování terorismu. Takové rozhodnutí (zjevně nesmyslné, ale Trump je Trump) by však okamžitě narazilo na právní odpor a není jisté, jestli by administrativa v případném soudním sporu mohla uspět.
Samotná fyzická podoba zdi, od níž se bude odvíjet cena její stavby, je další velkou neznámou. Americko-mexická hranice měří zhruba 3200 kilometrů, na nichž jsou již dnes rozmístěny různé lokální překážky - zdi, ploty i přírodní překážky. Z Bílého domu pronikla do médií spekulace, že by stačilo postavit zeď v délce zhruba poloviční; o zbytek by se postaraly přírodní překážky v nepřístupném terénu. I tak se náklady na stavbu odhadují na zhruba 25 miliard dolarů (za použití standardního betonu).
Především však zůstává nezodpovězena otázka, k čemu je taková zeď dobrá. Rok 2016 byl podle statistik ministerstva domácí bezpečnosti (Homeland Security) rokem, kdy hranici ilegálně přešel nejnižší počet osob za posledních 40 let.
I proto je možné, že ze stavby nakonec sejde. Trump takovou možnost sám naznačil, ačkoli trochu krypticky. Na otázku novinářů, jestli je realistické očekávat od Mexičanů peníze za stavbu zdi, odpověděl: „Je to realistické, pokud se vyznáte ve vyjednávání. Pokud spolu vyjednávají dva kašpaři, pak to realistické není.“ To si lze vysvětlovat tak, že si Trump nechává otevřená zadní vrátka - kdyby Mexičané například posílili kontrolu hranice na své straně, umožnilo by mu to vzdát se stavby zdi, aniž by ztratil tvář.
Dále čtěte:
Úleva pro Trumpa: Tillerson je postu ministra zahraničí znovu blíž
Kissinger vidí v brexitu příležitost. Evropa by se podle něj měla rozdělit
Američané po inauguraci Trumpa skupují Orwellův román 1984
