Řadou "pozitivních a negativních pobídek" chce Evropská komise motivovat ke spolupráci a partnerství při řešení migrační krize klíčové země z Afriky a Blízkého východu. Plán má v příštích pěti letech podpořit nejméně osm miliard eur (asi 216 miliard korun), uvedl místopředseda komise Frans Timmermans. Na podzim EK navíc navrhne vznik daleko většího investičního fondu, který by měl podporovat rozvoj konkrétních zemí.
Jedním z cílů této metody „cukru a biče“ je podle představ EK například daleko ochotnější součinnost zemí při zpětném přebírání těch jejich občanů, kteří v unii nezískali azyl. V případě ochoty spolupracovat by státy jako Nigérie, Mali nebo Etiopie měly mít šanci na výraznější evropskou podporu a těsnější partnerství v řadě oblastí.
Nový přístup má být úzce propojen s unijní rozvojovou a obchodní politikou. Pro spolupracující země by z něj proto měly plynout výhody a naopak také „důsledky“ pro ty, které součinnost s EU odmítnou.
Komise hodlá s klíčovými státy dohodnout příslušné „pakty“, nejdále jsou v tomto ohledu Jordánsko a Libanon. V zásadě jde o programy spolupráce šité na míru každé zemi s ohledem na její konkrétní potřeby i to, zda je zemí původu, zemí tranzitní či hostí velké množství uprchlíků.
Unie má přitom využít všechny dostupné politiky - od obchodu a rozvojové podpory přes bezpečnost až po kulturní spolupráci.
Komise dnes zdůraznila, že k úspěchu bude také třeba, aby věc vzaly za svou a podílely se na ní diplomaticky, finančně i technicky také státy osmadvacítky.
Krátkodobým cílem je nejen snížení počtů tonoucích ve Středozemním moři, ale především výrazný nárůst počtu návratů těch migrantů, kteří nemají v Evropské unii právo na azyl.
| Může za nárůst populismu globalizace? Přečtěte si komentáře Daniela Grose a Miroslava Zámečníka: Daniel Gros: Za populismus nemůže globalizace Miroslav Zámečník: Evropu štěpí jiné problémy než globalizace  |
Komise chce ale především dosáhnout toho, aby uprchlíci zůstávali co nejblíže svých domovů a na dlouhou a nebezpečnou cestu do Evropy se vůbec nevydávali. Dlouhodobým cílem tak má být řešení základních příčin migrace, především zlepšením životních podmínek v zemích původu migrantů.
„Jsme připraveni posílit naši finanční a operační podporu a investovat do dlouhodobého ekonomického a sociálního rozvoje, bezpečnosti, vlády práva a lidských práv,“ poznamenala dnes šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Unie předpokládá brzkou úmluvu s klíčovým Jordánskem a Libanonem, na jejichž území jsou miliony syrských uprchlíků. Úzce spolupracovat hodlá s Nigerem, Nigérií, Senegalem, Mali a Etiopií, předpokládá také posílení spolupráce s Tuniskem a Libyí, kde podporuje vládu národní jednoty.
| Příliv migrantů rozhodně nevítají mladí Němci. Čtěte: Uprchlíci vs. mládež. O byty v Německu je boj  |
Do roku 2020 by se mělo v souladu s plánem vynaložit přibližně osm miliard eur (asi 216 miliard korun), uvedl dnes Timmermans. Plánem je také nově využít a „přeorientovat“ stávající evropské programy. Už loni v listopadu se EU na úzké spolupráci s africkými státy dohodla na summitu v maltské metropoli Valettě.
Na podzim hodlá komise přijít s návrhem na vznik nového finančního nástroje, součásti budoucího Plánu vnějších investic, modelovaného podle Evropského fondu strategických investic (EFSI), kterým se komise snaží podpořit růst evropské ekonomiky.
Pro investice především v afrických zemích má budoucí fond na základě celkem 3,1 miliard eur (skoro 84 miliard korun) napomoci mobilizovat desetinásobnou částku. A v případě, že se členské země unie rozhodnou tuto hodnotu dorovnat, mohlo by být ve fondu až 62 miliard eur (téměř 1,7 bilionu korun).
| Podle dalajlamy se uprchlíkům má pomáhat, ale v praxi je to těžké. Nepřehlédněte: Dalajlama: Uprchlíkům se má pomáhat, ale je jich v Evropě příliš  |
