Dobrá zpráva pro penzisty. Schodek důchodového účtu klesl o polovinu

14. 3. 2017

Schodek důchodového účtu se loni proti předchozím letům snížil. Činil 16,3 miliardy korun. Proti roku 2015 byl tak zhruba poloviční, proti roku 2012 a 2013 pak třetinový. Výdaje na penze dlouhodobě převyšují příjmy z důchodových odvodů. Ve Sněmovně je návrh změny valorizace, aby důchody rostly výrazněji.

Do penzijního systému loni lidé poslali 372,9 miliardy korun. Je to o téměř 21 miliard víc než v předchozím roce, kdy se vybralo 352 miliard. Příjmy každoročně rostou. Propadly se jen v roce 2009 po nástupu krize, tehdy dosáhly 301,1 miliardy korun.

Naposledy byl důchodový systém v přebytku v roce 2008 na vrcholu tehdejší konjunktury. Zůstatek činil šest miliard. Od té doby je účet penzí v červených číslech. Nejvyššího schodku dosáhl v roce 2013, a to 49,7 miliardy.

Dobré časy

Příjmy rostou díky vysoké zaměstnanosti a zvyšování mezd. Loni platilo odvody přes 5,17 milionu lidí - 4,49 milionu zaměstnanců a zhruba 677 400 živnostníků. Na konci roku 2014 to bylo celkem pět milionů lidí. Přibývá nejen plátců, ale i těch, kteří důchody pobírají. Starobní, invalidní a pozůstalostní penzi na konci loňska dostávalo přes 2,89 milionu mužů a žen. Předloni jich bylo zhruba o 30 tisíc méně. Průměrný starobní důchod činil 11 460 korun. Muž měl v průměru 12 662 korun, žena pak o 2262 korun méně.

Na starobní penze se loni vydalo 316,7 miliardy, na invalidní 42,5 miliardy a na pozůstalostní 26,4 miliardy. Zatímco výdaje na starobní důchody rostou, na invalidní a pozůstalostní penze se obvykle snižují.

Nepřehlédněte:

Penze příští rok stoupnou o tři stovky. Průměrný důchod bude 11 745 Kč

Spočítejte si věk odchodu do důchodu na webu Finance.cz

Důchody se v Česku zvyšují vždy od ledna, a to o třetinu růstu reálných mezd a o inflaci. Pokud by tyto hodnoty byly nízké a důchody by se měly průměrně zvednout jen o pár desetikorun, může vláda přidat až o 2,7 procenta.

Důchodová komise zástupců parlamentních stran a expertů doporučila upravit valorizaci tak, aby penze rostly o polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny a o růst nákladů důchodců místo růstu nákladů všech domácností. Záměr už se promítl jako pozměňovací návrh do důchodové novely, kterou nyní projednává Sněmovna. Shoda ve vládní koalici na této úpravě valorizace ale zatím není.

Podíl na blahobytu

Podle důchodové ročenky měla v roce 2015 polovina seniorek a seniorů penzi pod 11 230 korun. Jen desetina dosáhla na důchod vyšší než 14 379 korun. Podle statistického úřadu se hranice příjmové chudoby pro samotného dospělého tehdy rovnala 10 220 korunám.

Podle předsedy komise Martina Potůčka by vyšší růst penzí zabránil propadu řady seniorů a seniorek do chudoby a starší lidé by se také víc „podíleli na růstu blahobytu společnosti“. Hrubý domácí produkt (HDP) mezi roky 2000 a 2015 vzrostl o 92 procent, důchody o 81 procent. Mzdy se nominálně zvedly proti roku 1989 osmkrát, penze sedmkrát, uvedla komise. Spočítala, že kolem roku 2040 by s nynějším tempem růstu penzí na hranici chudoby byla pětina starobních důchodců a důchodkyň.

Podle dřívějších propočtů ministerstva práce by za čtvrtstoletí s novou valorizací rozdíl výdajů na důchody proti nynějšímu modelu činil kolem 1,5 procenta HDP, výdaje by byly tedy o 68 miliard vyšší. Celkový dluh důchodového účtu by dosahoval 111 procent HDP. V dnešních hodnotách je to skoro pět bilionů korun, tedy víc než čtyři nynější státní rozpočty.