Konsorcium izraelské firmy Elta Systems a české firmy Retia, které nabídne Armádě ČR radary MADR z unikátního systému Iron Dome, získalo oproti možným konkurentům výhodu, která může být v dalším procesu výběru klíčová: Jeho nabídku bude garantovat přímo izraelská vláda. Ta bude zároveň stranou kontraktu a dodavatelem. Ostatní světoví výrobci radarů, které české ministerstvo obrany oslovilo, zatím garanci od své vlády nezískali.
Ministerstvo obrany oslovilo na jaře 2016 čtyři světové výrobce, potenciální dodavatele radarů MADR, které by měly v Armádě ČR nahradit zoufalé zastaralé radary sovětské výroby: britskou BAE, izraelskou Eltu, švédský SAAB a francouzský Thales.
Do poloviny července mají oslovené firmy dodat informace, jak rychle a za jakou cenu jsou schopny dodat moderní 3D radary vhodné jak pro vzdušný průzkum, tak pro případné navádění protiletadlových raket ze země. Jedním z klíčových dotazů, které žádost ministerstva obsahuje, je připravenost uzavřít nákup v režimu vláda-vláda, kdy partnerem pro Českou republiku nebude soukromá firma, ale přímo stát, ve kterém výrobce radaru sídlí.
Mezivládní nákup: rychle a bez korupce
Uzavření mezivládní smlouvy na dodávku radarů ušetří rezortu pod vedením Martina Stropnického z hnutí ANO mnoho problémů. Dodávku, její kvalitu, cenu a termín, bude garantovat silnější subjekt než soukromá firma. V této souvislosti je užitečná zkušenost Kanady, která si objednala radary MADR od Thalesu, ale ten nebyl schopen splnit podmínky kontraktu: Náklady na dodávku dvou radarů Ground Master-400 se z původně dohodnutých 55 miliónů USD vyšplhaly na 78 miliónů, takže uzavřený kontrakt z roku 2011 byl v únoru 2015 zrušen „po vzájemné dohodě“, aniž by k dodávce došlo. Dodavatelem pro Kanadu se nakonec stala izraelská Elta, která s plněním podmínek neměla problém.
Mezinárodní smlouvy mezi vládami zároveň umožňuje sjednat specifické podmínky, zejména silnou participaci českého průmyslu na výrobě radarů. To je klíčové pro soběstačnost české armády v případě krize, která znemožní dovozy vojenského materiálu ze zahraničí. Zároveň by smlouva mezi vládami místo mezi ministerstvem a soukromou firmou měla vyloučit korupční rizika, o kterých se v souvislosti s vyzbrojovacími projekty často mluví nejen v České republice.
Mezivládní smlouvu je možno také dojednat v případě oboustranné vůle poměrně rychle a Ministerstvo obrany nezbytně potřebuje, aby kontrakt byl podepsán do konce roku. Jinak bude muset Martin Stropnický ministru financí a svému stranickému bossovi Andrej Babišovi vracet do státní pokladny peníze, které už jsou na letošek pro nákup radarů přiděleny. A nejedná se o malou sumu: Z celkové částky na radary 3,6 miliardy Kč se má letos utratit 413 miliónů. Odklad nákupu radarů by byl vodou na mlýn Stropnického kritikům, že sice dostává do rezortu stále více peněz na investice, ale nedokáže je utratit.
Izraelská vláda schválila přenos výroby
Dle informací z ministerských kuloárů se nyní, na přelomu června a července, zdá, že vládní garanci za dodávku radarů a ochotu uzavřít na nákup radarů mezivládní smlouvu vyjádří pouze Izrael. Silný zájem Izraelců o projekt dokládají i nebývale velkorysé podmínky pro zapojení českého průmyslu. Elta Systems by se souhlasem izraelské vlády přenesla do ČR, konkrétně do pardubického podniku Retia, linku na výrobu anténních modulů, klíčové součástky radaru, vyráběných nejmodernější galium-nitridovou technologií. Tím by na území ČR vznikla schopnost vyrobit radar v případě potřeby i samostatně. Takovým esem se žádný ze tří dalších oslovených dodavatelů pochlubit nemůže.
Úlohu hrají i technologické parametry a zkušenosti s radarem. Izraelci nabízejí multifunkční radar EL/M-2084 na principu „vše v jednom“. Dokáže totiž sledovat cíle od stíhaček až po malé bezpilotní letouny nebo dokonce letící dělostřelecké granáty. A navíc na ně navést palbu protiletadlové obrany. Izraelský radar se osvědčil v intenzivním ostrém nasazení jako součást systému Iron Dome (Železná kopule) bránícího Izrael proti neřízeným raketám a střelám odpalovaným po tisících z pásma Gazy či z jižního Libanonu. Takovým operačním nasazením se žádný konkurent pochlubit nemůže, švédský typ Giraffe 64A od Saabu dokonce zatím existuje pouze v prototypu.
Háva se nevzdává
Boj o dodávku radarů ale nevzdávají ani konkurenti Izraelců ze Švédska a Francie (nejméně aktivním hráčem se zatím jeví britská BAE). Saab zaktivizoval tradičního zástupce svých zájmů v Česku, Hávův Omnipol. Ten přišel se strategií partnerství mezi výrobcem pasivních sledovacích systémů Era, který patří do Hávova holdingu, a švédským Saabem jako výrobcem radarů. Bez průmyslového partnera v ČR se totiž dodavatel radarů neobejde, prioritou Stropnického je zapojit do projektu český radarový průmysl a tak získat aspoň částečnou soběstačnost na zahraničním dodavateli.
Problémem Omnipolu je, že Hávova Era nevyrábí aktivní radary, ale pouze pasivní systémy, které monitorují rádiový ruch ve vzdušném prostoru. Saab tedy přišel s nabídkou, že pokud Česká republika koupí jeho radary, dojde k blíže neupřesněnému výměnnému nákupu pasivních systémů od Ery. Tuto strategii prezentovala na nedávném Žofínském fóru 28. června ředitelka Saabu pro střední Evropu Krasimira Stoyanova. V jaké hodnotě by nákup pasivních systémů byl a kdo by byl jeho odběratelem, to je ale zatím ve hvězdách. Místo přenosu technologie do Česka a podílu na výrobě radaru by se tak jednalo o jakýsi barter, na kterém by vydělal zejména Hávův Omnipol.
Další problém pro Omnipol představuje skutečnost, že nejnovější radar od Saabu zatím není operačně nasazen a Švédská armáda ho ve výzbroji nemá. Přitom moderní radar PVO jako každá složitá technologie i po svém zavedení zraje několik let, než se odstraní vývojové mouchy.
Izraelci chtějí symbol
Za úsilím Izraelců dodat do ČR radary i s výrobní technologií stojí nejen komerční, ale i strategické zájmy. Česká republika představuje klíčového spojence Izraele v Evropě i ve světovém měřítku. Až nadpřirozeně pozitivní vztah Čechů k Izraeli ale zatím nebyl korunován žádným symbolickým projektem, na kterém by se nadstandardní politické vztahy manifestovaly.
Přenos výroby nejpokročilejšího radaru, který chrání Izraelce před teroristickými útoky ze vzduchu, do střední Evropy, by byl jasná manifestace strategického spojenectví obou zemí. To si Izraelci velmi dobře uvědomují a radarový projekt osobně podpořil premiér Benjamin Netanyahu na mezivládním jednání s českým protějškem Bohuslavem Sobotkou, které se konalo v květnu v Izraeli.