O německé občanství loni požádalo bezmála čtyřikrát víc Britů než v roce 2015. Německý statistický úřad tento strmě rostoucí zájem dává do přímé souvislosti s připravovaným odchodem Velké Británie z Evropské unie.
Podle úřadu si loni německé občanství zajistilo 2865 Britů, což je o 361 procent více než v roce předchozím. „Souvislost s brexitem je zjevná,“ napsal Destatis. Ještě nikdy předtím se tolik Britů nestalo Němci, dodal úřad.
Německo očekává, že počet německých občanů britského původu v příštím roce ještě vzroste, neboť převaha britských žadatelů o německý pas zažádala po referendu a vyřízení žádosti trvá od šesti měsíců do jednoho roku.
Noví občané Německa – bez ohledu na jejich původ – jsou průměrného stáří 33 let a v Německu žili 17 let. Není přitom obvyklé, aby občané Evropské unie žádali o německé občanství. V průměru pouhých 1,6 procenta všech žádostí, jimž Německo vyhovělo, připadá na občany zemí EU. Britové (3,9 procenta udělených německých občanství za rok 2016), Rumuni (7,8 procenta) a Bulhaři (6,3 procenta) patří k nejčastějším.
Německé občanství loni získalo 110 400 cizinců, o 2,9 procenta více než v roce předchozím. Největší skupina úspěšných žadatelů pocházela z Turecka, jakkoliv její počet 16 290 lidí představoval více než 17procentní pokles.
Přečtěte si o vystoupení a možném návratu Británie:
Rozmyslí si Británie brexit? Dveře máte otevřené, vzkazují Německo a Francie
Na německé občanství má nárok každý, kdo v Německu žil 8 let, nebo je po dva roky v manželském svazku s německým občanem a v zemi žije alespoň tři roky. Žadatelé musejí v testu prokázat znalost němčiny, jakož i všeobecné znalosti o Německu a zaplatit 250 euro (bezmála 6600 korun).
Nárok mají rovněž ti, kdo prokáží, že je samotné, případně jejich rodiče nebo prarodiče Německo ze svého území vyhnalo nebo jsou potomky obětí zavražděných nacisty za 2. světové války. Tito žadatelé, jak informoval list The Guardian, testy nepíší.
Na Brity se zatím nevztahuje žádné omezení doby, po kterou by si mohli ponechat dvojí občanství. To se ale může změnit po vystoupení jejich země z EU. Obavu, jaký dopad bude mít na jejich životy, když Británie opustí jednotný trh a odmítne volný pohyb osob – které už delší dobu pociťují Britové pracující v dalších zemích unie - při nedávných volbách potvrdili i doma žijící Britové.
V posledních dnech, kdy premiérka Theresa Mayová přišla o většinu v parlamentu, Brity znepokojuje pomyšlení na změny, jaké přinese dohoda o odchodu z EU. Podobné důvody kromě Německa zaznamenaly ze strany britských žadatelů i Irsko, Švédsko, Itálie nebo Dánsko. Žadatelé vysvětlují, že si chtějí pojistit svůj plnohodnotný status občanů EU včetně výhod členství v unii ještě před tzv. brexitem.
Jaký bude další osud Mayové? Přečtěte si komentář Daniela Deyla
Dále čtěte:
Další poražená premiérka. Britské volby oslabily i šéfku skotských nacionalistů
Pomsta eurofilů. Konzervativci volby vyhráli i prohráli
Komentář: Není nad vítěznou střelu do vlastní brány aneb Daň za Alzheimera
