Dotace na ochranu přírody za 9,4 miliardy korun v letech 2013 až 2015 výrazně nezlepšily stav přírody v Česku. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ),. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které peníze z evropských fondů a státního rozpočtu rozdělovalo, podle kontrolorů nedokázalo vyhodnotit účelnost a přínos dotovaných projektů. Ministerstvo ale popírá, že by dotace nepřinesly zlepšení.
NKÚ prověřoval poskytování, čerpání a užití peněz na ochranu a péči o přírodu a krajinu. Peníze přidělovalo MŽP z fondů Evropské unie v rámci operačního programu Životní prostředí a ze státního rozpočtu v rámci dvou národních programů. „Navzdory tomu se ale stav přírody a krajiny zásadním způsobem nezlepšil, v některých směrech došlo naopak ke zhoršení,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková. Česko přitom podle ní získalo druhý největší podíl peněz na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody ze zemí EU.
Podle NKÚ například navzdory dotacím ubylo zemědělské půdy a klesla rozloha takzvané nefragmentované krajiny, tedy přírodních oblastí nerozdělených silnicemi, ploty či zástavbou. „Nepříznivá situace je také u vodních toků,“ doplnila mluvčí NKÚ. Úbytek orné půdy nebo stav toků podle ministerstva ale samy o sobě neukazují celkový stav ochrany přírody.
„Že se stav přírody a krajiny postupně zlepšuje, prokazatelně dokládá například větší množství vyhlášených zvláště chráněných území, na jejichž péči právě MŽP poskytuje dotace z operačního programu Životní prostředí,“ sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. V roce 2015 bylo podle ní přehlášeno a nově vyhlášeno 38 zvláště chráněných území. O účinnosti dotací svědčí podle mluvčí MŽP také návrat velkých šelem. Díky dotacím vznikly i tisíce vodních ploch, které zadržují vodu a poskytují domov vzácným živočichům, a peníze směřují také na péči o konkrétní druhy rostlin a živočichů, likvidaci invazních druhů nebo vznik návštěvnických středisek a obnovu naučných stezek.
Ministr životního prostředí má strach o národní parky. Čtěte více:
Konec národních parků v Česku? Senátoři podle Brabce schválili ničivé změny
Ministerstvo podle kontrolorů nemohlo vyhodnotit, jestli byly peníze z dotací vynaloženy účelně a měly skutečný přínos pro přírodu a krajinu. „Nestanovilo totiž u programů, z nichž rozdělovalo dotace, konkrétní a měřitelné cíle,“ sdělila Málková.
Výsledky dotačních programů sice několikanásobně přesáhly hodnoty předpokládané MŽP, ale podle NKÚ pouze proto, že ministerstvo očekávané výsledky podhodnotilo. Stanovilo si například jako cíl, že z operačního programu Životní prostředí podpoří 150 projektů na zlepšení stavu přírody a krajiny, nakonec jich ale dotovalo 2213. Na další programové období let 2014 až 2020 už ale ministerstvo podle kontrolorů nastavilo ukazatele lépe. „Podobné nedostatky jako NKÚ našel Evropský účetní dvůr při kontrole v roce 2014,“ doplnila mluvčí kontrolního úřadu.
Čtěte také:
