Důchod se stále protahuje, Češi v něm stráví už 24 let

11. 1. 2017

Doba, kterou lidé tráví v důchodu, se v Česku postupně prodlužuje. Za posledních patnáct let se protáhla v průměru o čtyři roky. Dosáhla tak zhruba 24 let. Ženy stráví v penzi průměrně 27,5 roku, muži 19 let. Od počátku tisíciletí se u Čechů doba dožití posunula o víc než čtyři roky, u Češek téměř o tři roky.

Starobní důchod pobíralo loni na konci září 2,39 milionu lidí. Koncem roku 2000 to bylo 1,91 milionu mužů a žen.

Podle důchodové komise ministerstva práce, kterou tvoří zástupci politických stran a experti, by měl člověk na odpočinku strávit zhruba čtvrtinu života. Tuto zásadu tým schválil před koncem roku 2014. Navrhoval pak, aby se věk nástupu do penze každých pět let přehodnocoval podle vývoje délky života. Vláda naopak prosazuje omezení důchodového věku na 65 let, návrh novely je už ve Sněmovně.

Valorizace důchodů: od Nového roku si výrazně polepší všichni penzisté

Věk nástupu do penze se nyní v Česku postupně zvyšuje. Počet starobních důchodců díky tomu neroste tak strmě, přispívá to k udržitelnosti důchodového systému. U mužů se důchodová hranice odsouvá každý rok o dva měsíce, u žen o čtyři. Do penze tak letos budou chodit muži, jimž je něco přes 63 let. Ženy nastupují podle počtu dětí dřív, nyní od necelých 59 let do necelých 63 let. Penzijní věk mužů a žen se postupně srovnává.

V roce 1970 byli lidé v důchodu průměrně 11 let. Doba dožití mužů byla podle statistiků 66 let a žen 73 let. O deset let později trvala doba na odpočinku 13 let. V roce 1990 dosáhla 16 let. Očekávaná délka života mužů dosahovala tehdy 67,6 roku a žen 75,4 roku. V roce 2010 vyplácení penze trvalo v průměru 22,8 roku - u mužů 18,6 roku a u žen 26 let.

Přečtěte si: Kdo se o nás postará? Naděje pro české důchody je v nedohlednu

Podle výsledků studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli důchodového věku. Přitom si v penzi finančně pohorší. Přestat pracovat je navíc nenutí ani zdraví. Podle autorů studie představuje brzký odchod do důchodu pro společnost zbytečnou ztrátu - lidé mají ještě dost sil, mnoho zkušeností i ekonomický potenciál. Významnou roli v tom, v kolika letech člověk odchází do důchodu, hraje vzdělání. Čím je vyšší, tím větší motivaci mají lidé zůstat déle v zaměstnání a dál pracovat, ukázala studie.

Zatímco počet pracujících osob nad 60 let v západních zemích klesá postupně, v Česku se propadá náhle s oficiálních důchodovým věkem. Podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je přitom v ČR a na západě srovnatelný. Některé země volí ne pevný, ale flexibilní termín nástupu do penze. Lidi k setrvání v práci motivují také bonusy a pozdějším výraznějším zvýšením důchodu, uvedli autoři studie.