Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes opět zaútočil na západoevropské země. Oznámil, že chce pohnat Nizozemsko před Evropský soud pro lidská práva. Reagoval tak na nizozemský zákaz tureckým vládním činitelům agitovat na jeho území kvůli dubnovému referendu o posílení Erdoganových pravomocí. Zároveň prezident obvinil Německo, které se postavilo plnou vahou za Nizozemsko, že bezohledně podporuje terorismus.
Na soud pro lidská práva se obrátí podle Erdogana oba členové jeho kabinetu, kterým byl znemožněn pobyt v Nizozemsku, kde mezi tamější tureckou menšinou chtěli hledat podporu pro ústavní změny ve prospěch prezidenta. V rozhovoru s televizí A Haber Erdogan řekl, že stížnost bude podána, i když sám prý nevěří, že by soud rozhodl „ve prospěch Turecka“.
Turecký prezident také vyzval Turky žijící v evropských zemích, aby ve volbách nehlasovali pro „protiturecké strany“. Nizozemsko čekají již ve středu parlamentní volby a podle agentury AP panují obavy, že nejnovější diplomatický konflikt mezi Tureckem a Nizozemskem bude vodou na mlýn nizozemským nacionalistickým stranám.
Nizozemská vláda v předchozích dnech zabránila v příletu šéfovi turecké diplomacie Mevlütu Çavuşogluovi. Úřady také vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayanovou Kayaovou, která se dostala do země přes otevřené pozemní hranice autem z Německa.
Erdogan také opět zaútočil na německou kancléřku Angelu Merkelovou, za to, že se postavila ve sporu na stranu Nizozemska. Merkelová dnes řekla, že Nizozemsko má její „plnou podporu a solidaritu“ poté, co turecký prezident přirovnal nizozemský zákaz pro turecké ministry k chování nacistů. Termíny nacismus a neonacismus použil Erdogan i nyní v rozhovoru v televizi.
„Paní Merkelová, proč schováváte teroristy ve vaší zemi? Proč nejednáte?“ řekl podle agentury AFP Erdogan v televizi s poukazem na to, že turecké úřady požadovaly po německých zadržení již více než 4500 osob obviněných z terorismu. Taková obvinění ale Ankara vznáší prakticky na všechny oponenty a kritiky vlády, včetně uprchlíků žádajících o azyl kvůli pronásledování po loňském nezdařeném puči a opozičních menšinových Kurdů.
