V tureckém referendu zvítězili zastánci ústavní reformy, která posílí pravomoce hlavy státu a přemění politický systém Turecka z parlamentního na prezidentský. Příznivci těchto změn získali 51,3 procenta. Výsledek přivítal turecký prezident, premiér i šéfové části opozice; dvě opoziční strany ale sčítání zpochybnily a budou žádat přepočítání části hlasů. Volební účast činila 84 procent. Evropská unie vyzvala turecké úřady, aby transparentně vyšetřily údajné nesrovnalosti.
Výsledek referenda ještě před vyhodnocením všech hlasů přivítal prezident Recep Tayyip Erdogan, i opoziční nacionalistická Strana národní akce (MHP). Naopak jiná část opozice - Lidová republikánská strana (CHP) - už oznámila, že bude žádat přepočítání hlasů. Stěžovala si mimo jiné na to, že národní volební komise uznala za platné i neorazítkované volební lístky. Ty byly v předchozích volbách považovány za neplatné.
Také prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) referendum zpochybnila. Její mluvčí mimo jiné uvedl, že stín na legitimitu voleb vrhá i to, že spolupředsedové HDP jsou ve vězení a že se referendum konalo v době platnosti výjimečného stavu.
O postoji volební komise si více přečtěte zde:
Turecká volební komise trvá na svém rozhodnutí o platnosti lístků
Ve večerním projevu ze své istanbulské rezidence Erdogan označil referendum za historické a vyzval všechny, včetně zahraničí, aby výsledek respektovali. „Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády,“ prohlásil a zároveň oznámil, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti. I o něm by se podle Erdogana hlasovalo v referendu.
Odpůrci změn v referendu zvítězili mimo jiné ve třech největších tureckých městech - Istanbulu, Ankaře a Izmiru.
Proč němečtí Turci tolik milují Erdogana? Přečtěte si esej Lubomíra Hegera
V Turecku mohlo hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohly odevzdat svůj hlas téměř tři miliony Turků žijících v zahraničí. V zahraničí zvítězili mezi Turky zastánci změn ústavy s větším náskokem než doma, když se pro posílení prezidentských pravomocí vyslovilo asi 59 procent hlasujících příslušníků diaspory.
Například v Německu změny ústavy podle agentury Anadolu podpořilo na 63 procent tureckých voličů, kteří šli hlasovat. Volební účast mezi Turky v Německu činila asi 50 procent. V Rakousku pro posílení pravomocí tureckého prezidenta hlasovala dokonce téměř 73 procent tamních Turků, což ovšem představuje necelých 18.000 lidí.
Ve Švýcarsku naopak hlasovali místní Turci více proti změnám ústavy, když je odmítlo téměř 59 procent zúčastněných voličů.
Vyšetřete nesrovnalosti, vyzývá EU
Evropská unie vyzvala turecké úřady, aby údajné nesrovnalosti transparentně vyšetřily. Novinářům to dnes řekl mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Úřady v zemi, kterou rozdělil těsný výsledek hlasování o významných ústavních změnách, by podle komise měly své další kroky zvažovat velmi pečlivě a hledat co nejširší národní shodu.
EU žádá turecké úřady o obezřetný další postup také s ohledem na těsný výsledek referenda a dalekosáhlé důsledky ústavních změn, které výrazně rozšiřují pravomoci stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Schinas dnes připomněl nedávná slova šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, podle kterých by se mělo Turecko opět snažit o přiblížení k Evropě a ne o ještě rychlejší a hlubší vzdalování.
Evropská unie podle Schinase dál plní svou část dohody s Ankarou, která loni na jaře prakticky zastavila migraci po takzvané balkánské trase, tedy z Blízkého východu přes Turecko do Řecka a dál do Evropy.
Turecko se odklání od sekularismu a demokracie, míní politici
Mluvčí českého prezidenta dnes odkázal na čtvrteční vyjádření Miloše Zemana pro TV Barrandov. Zeman podporu ústavních změn posilujících Erdoganovy pravomoci očekával a není z tohoto kroku nadšen. „Domnívám se, že prezident Erdogan výrazně odstupuje od tradice (zakladatele sekulárního tureckého státu Kemala) Atatürka,“prohlásil již ve čtvrtek Zeman, podle něhož by proto Turecko nemělo vstoupit do Evropské unie. Český prezident se přitom neobává, že by změny v Turecku mohly mít vliv na turecké členství v Severoatlantické alianci, neboť „NATO je vojenská organizace a vojenská organizace se neřídí politickými, respektive hodnotovými pravidly“.
Turecko stojí po nedělním referendu o posílení pravomocí prezidenta na prahu zásadních politických změn, zůstává důležitým partnerem pro Česko i pro EU a spojencem v Severoatlantické alianci. Uvedl to dnes na twitteru ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Dodal, že další vývoj v této zemi je třeba pozorně sledovat.
Podle vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka si Turci zvolili svou cestu, Evropská unie bude k Turecku přistupovat stále stejně. Poukázal na těsný výsledek hlasování. Předseda poslanců opozičního Úsvitu Marek Černoch mluví o zavedení prezidentského absolutismu a diktatury.
Obavy z toho, že Erdogan chce podle nových pravomocí zničit dílo zakladatele moderního tureckého státu Atatürka, dnes vyjádřil předseda opoziční KSČM Vojtěch Filip. „To je pro Evropu nebezpečné a neperspektivní,“ napsal v sms Filip.
Předseda opoziční ODS Petr Fiala poukázal, vzhledem k těsnému výsledku hlasování, na rozdělení země v otázce posílení prezidentských pravomocí. „Pokud by se výsledek potvrdil, je třeba to vzít na vědomí a hledat nový model vztahu s Tureckem. Jeho cesta směrem k EU je tím prakticky vyloučena,“ řekl Fiala. Podle europoslance vládního hnutí ANO Pavla Teličky je podstatné už to, že se takové všelidové hlasování vůbec konalo. „Jeho vypsání a nyní i výsledek odklání Turecko od demokracie a užší vazby na Evropskou unii. A to i přesto, že se Erdogan nyní asi částečně umírní,“ uvedl Telička.
Výsledek referenda podle místopředsedy opoziční TOP 09 Marka Ženíška znamená 'ne' Evropě a liberální demokracii. „Turecko se tak stane autokracií i de iure, de facto již autokracií bylo. EU by měla ukončit přístupové rozhovory s Tureckem,“ napsal Ženíšek. Prezident Erdogan se podle něho bude chovat jako každý jiný diktátor. „Bude dělat to, co je pro něj výhodné, a EU k němu musí takto přistupovat,“ dodal.
Německo vyzvalo Erdogana, aby po referendu jednal se všemi
„(Německá) vláda očekává, že turecká vláda teď po tvrdé kampani usiluje o dialog se všemi politickými silami ve společnosti,“ sdělila Merkelová v reakci na vývoj v Turecku. Spolu s ní se k prohlášení připojil ministr zahraničí Sigmar Gabriel.
„Turecký národ byl přizván k hlasování o změně ústavy. Německá vláda vzala v úvahu předběžné výsledky referenda a respektuje právo tureckých občanů rozhodnout o ústavním uspořádání své země. Těsný výsledek ukazuje, jak hluboce rozdělená je turecká společnost, z čehož vyplývá velká odpovědnost pro tureckou vládu a osobně pro prezidenta Erdogana,“ uvádí se ve společném prohlášení Gabriela a kancléřky Angely Merkelové.
K pečlivému uvážení svých dalších kroků tureckou vládu vyzvala už v neděli Rada Evropy a Evropská unie doporučila Ankaře, aby hledala „co nejširší národní konsensus“.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení vyzvali turecké instituce, aby usilovaly o co nejširší shodu při uplatňování ústavních změn. Reformy budou podle těchto politiků posuzovány podle toho, zda neporušují povinnosti Turecka jako kandidátské země usilující o vstup do EU a jako členské země Rady Evropy.
Turecké referendum podle Francie ukazuje rozdělení Turecka
Úřad francouzského prezidenta Françoise Hollandea v reakci na referendum poukázal na těsnost výsledku, což podle něj vyvolává nezbytnost dialogu všech politických stran.
„Je na Turcích a pouze na nich, aby rozhodli, jak zorganizují své politické instituce. Zveřejněné výsledky ale ukazují, do jaké míry je společnost v otázce plánovaných hlubokých změn rozdělena,“ uvádí se v prohlášení Elysejského paláce.
Francouzské ministerstvo zahraničí vyzvalo tureckou vládu, aby respektovala evropskou konvenci o lidských právech.
| Erdoganovi gratuloval Trump |
|---|
| Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem blahopřál Erdoganovi k vítězství v ústavním referendu a poděkoval mu za podporu amerického úderu v Sýrii. Oba prezidenti se podle komuniké shodli na důležitosti pohnat syrského prezidenta Bašára Asada k odpovědnosti za útok chemickými zbraněmi. Jednali také o vojenském tažení proti radikální organizaci Islámský stát a o nezbytnosti spolupracovat v boji proti terorismu. |
Dále čtěte:
