Jen dvěma státům se nová politika nepozdává. Slovensku a také Česku, kde mají stále silný vliv zemědělské velkofirmy, pohrobci někdejších JZD. Ministerstvo zemědělství nyní připravilo pro vládu materiál, ve kterém se nastiňují hlavní teze, které má země prosazovat. Farmáři, zástupci Asociace soukromého zemědělství (ASZ), si stěžují na to, že nové evropské cíle ministerstvo zemědělství bohorovně ignoruje a drží se starých pořádků. „Zemědělská politika současného vedení ministerstva se stále více odchyluje od evropského modelu zemědělství, který stojí na rodinných farmách, zatímco v Česku jsou rozhodujícími příjemci dotací velké zemědělské průmyslové podniky,“ říká předseda ASZ Josef Stehlík.
Někdy může být s dotacemi potíž. Čtěte o vývoji v kauze Babišových účelových převodů majetku:
Pilník v koblize. Babišovi láme vaz „banalita“ Čapí hnízdo
Ve variantách, které Evropa nabízí jako budoucí zemědělskou politiku, jde Česku zejména o takzvané přímé platby. Mezi léty 2014 až 2020 si díky tomu země pomůže šesti miliardami eur. Jedním z plánů EU je výši plateb zastropovat, na což by měly doplatit právě velké podniky. „Pro Českou republiku je obtížně přijatelné zastropování přímých plateb dle velikosti zemědělských podniků, považuje jej spolu s degresivitou za diskriminační a těžko obhajitelné,“ stojí v materiálu ministerstva zemědělství. Velké podniky by podle ministerstva přišly až o 50 procent přímých plateb.
Český postoj je navíc pikantní tím, že velmi nahrává šéfovi nejsilnější politické strany a možnému budoucímu premiérovi Andreji Babišovi. A není to poprvé, co mu lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka podává pomocnou ruku. Už když se připravoval zákon o biopalivech, ministr se postavil za prodloužení daňových úlev až do roku 2020. Pro Agrofert to znamenalo pět miliard, jak spočítal bývalý ministr financí a Babišův odpůrce Miroslav Kalousek (TOP 09).
Čtěte dále:
Česko čerpá dotace na poslední chvíli, kritizují vládu analytici
