Jednu z nejslaběji rostoucích evropských ekonomik lepší zítřky zřejmě nečekají. Ani snaha středopravé vlády reformovat trh práce a podpořit klesající konkurenceschopnost nemusí stačit, aby Finsko v příští dekádě nebylo okrajovou zemí eurozóny jen geograficky, ale také ekonomicky. Reformy navíc nesou Finové nelibě, což stálo místo ministra financí Alexandra Stubba.
„Finsko je předurčeno k rokům hospodářské stagnace a jeho růst bude patřit k nejhorším z ekonomik eurozóny,“ tvrdí podle serveru Business Insider výzkumná společnosti BMI Research.
Podle její analýzy v příštích deseti letech poroste HDP severské země průměrně o 0,9 procenta. Před krizí, tedy mezi roky 1997 a 2007, to přitom byly čtyři procenta.
Nejvíce krizi ve Finsku pocítí lidé na výplatních páskách. Jelikož je země členem eurozóny, a nemá tedy možnost oslabit svoji měnu, inklinuje Finsko k vnitřní devalvaci. Tedy bolestivému poklesu mezd, cen i důchodů. Jedná se v podstatě o podobný scénář, jaký zažívalo a stále zažívá Řecko. A vládní reformy trhu práce už do kapes Finů sahají.
Reformy jsou v zemi silně nepopulární, letos proběhla řada demonstrací a začátkem měsíce to stálo místo ministra financí Alexandra Stubba. Zároveň se ale vláda domluvila s odbory a podniky na snížení mezd, prodloužení pracovní doby a omezení bonusů pro státní zaměstnance. Stubbův nástupce Petteri Orpo plánuje v politice pokračovat a zdůrazňuje nutnost dalších daňových úlev, strukturálních reforem a zpružnění trhu práce.
Podle analýzy BMI reformy středopravé vlády „pravděpodobně zvýší nezaměstnanost a růst mezd v následujících letech, což omezí soukromou spotřebu“. Pokles domácí poptávky má vykompenzovat růst té zahraniční, což ale naráží na problém upadající konkurenceschopnosti exportu. Finský vývoz se letos v lednu propadl nejníže od ledna 2010.
Podle některých názorů by právě reformy trhu práce měly zvýšit konkurenceschopnost firem. Země se vydává cestou více exportně orientované ekonomiky. Podle analýzy BMI ale budou „vládní strukturální reformy nedostatečné, aby vykompenzovaly úpadek tradičních odvětví“.
Vývoj HDP Finska za posledních 10 let
source: tradingeconomics.com
V předkrizové dekádě 1997-2007 generoval téměř čtvrtinu ekonomického výkonu Finska výrobce telekomunikačních zařízení Nokia. To je unikátní číslo. A zároveň nezdravé, poněvadž problémy firmy se logicky projevily na celé ekonomice. Nokia nezachytila nástup chytrých telefonů a již několik let strádá a propouští.
A pak je tady klíčový dřevozpracující průmysl trpící, s nadsázkou řečeno, také kvůli chytrým telefonům, které snižují poptávku po papíru. Dalšími problémy jsou výrazné stárnutí finské populace a provázanost s ruskou, sankcemi zasaženou ekonomikou. Rusko bylo ještě před dvěma lety třetím největším trhem pro finské exportéry, loni ale až pátým.
Pozitivně budoucnost Finska nevidí ani ratingové agentury. Moody´s začátkem června snížila hodnocení země na Aa1 z Aaa, které měla země od roku 1998. Fitch zemi odebral nejvyšší stupeň v březnu, S&P už minulý rok.
O Finsku se někdy taky hovoří jako o zemi, která by mohla opustit eurozónu. „Stagnace zlepšování životní úrovně bude nadále živit euroskeptické hnutí ve Finsku, i když opuštění měnové unie v příštím desetiletí je značně nepravděpodobné,“ dodává analýza BMI.
| Přečtěte si komentář Ilony Švihlíkové k finské krizi: Ilona Švihlíková: Proč se nemluví o finské krizi?  |
