Francie má týden před prvním kolem prezidentské volby tři favority, kteří mohou postoupit do rozhodujícího druhého kola. Vedle liberálního a proevropského politika Emmanuela Macrona a nacionalistky a protievropské političky Marine Le Penové nečekaně získává šanci i představitel radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Velká část společnosti se již začala obávat možnosti, že se v rozhodujícím druhém kole utkají nakonec oba odpůrci Evropské unie a zastánci uzavření hranic, tedy Le Penová a Mélenchon.
Podle posledních průzkumů se Macron a Le Penová mohou každý opírat o podporu zhruba 22 procent potenciálních voličů. Nepříliš daleko za nimi se s 20 procenty umístil na třetím místě Mélenchon. Vzhledem k jeho stoupajícím preferencím přitom nelze vyloučit, že nakonec ještě stihne vystřídat někoho ve vedoucím tandemu.
Dosud bronzový kandidát tradiční pravice François Fillon, kterého postihl skandál s fiktivním zaměstnáváním manželky jako parlamentní asistentky za horentní sumy, je na čtvrtém místě a na jeho prezidentské šance už sází málokdo. Poslední průzkumy mu dávají podporu 19 procent hlasů. K jeho smůle na něm ulpěl na poslední chvíli další skandál kvůli přijetí drahých obleků v hodnotě malého auta od spřízněného podnikatele. Fillon sice slíbil, že dar vrátí, ale podle médií se ukazuje, že vrátil jiné šaty.
Mélenchon zabodoval v televizních debatách
Růst Mélenchonovy popularity, daný úspěšnými vystoupeními v televizních debatách a patrně nejvýstižnějšími reakcemi na politické dění, zneklidnil jak Macrona, tak Le Penovou, kterým může ubrat důležité hlasy. Politik, který by se svou socialistickou ideologií tvrdého obránce pracujících jen těžko mohl podle odborníků prosadit v reálné ekonomice, se stal ke konci kampaně hlavním terčem kritiky ostatních soupeřů - i těch, jejichž sliby nejsou podle pozorovatelů o nic realističtější než ty jeho.
Francouzská média si všimla, že také slovník nejmladšího z kandidátů Macrona, největšího znalce finančních trhů mezi uchazeči o prezidentské křeslo, se začal přitvrzovat. Údajně se tak děje úměrně tomu, jak roste Macronova obava, aby jeho nepříliš disciplinovaní podporovatelé - přesvědčení o jeho postupu - nakonec k volebním urnám v prvním kole vůbec přišli.
Starosti si začala dělat i Le Penová, které průzkumy dlouhodobě dávaly naději na poměrně snadné prvenství v prvním kole. Jenže poslední ankety začaly naznačovat, že by mohla skončit jako druhá. A Mélenchon na třetí pozici by ji mohl ohrozit o to víc, že cílí v zásadě na stejné voličské skupiny, tedy především na dělnické vrstvy, které jsou dlouhodobě rozčarovány údajným nezájmem politického establishmentu o jejich slábnoucí kupní sílu zaviněnou dosud ne zcela překonanou finanční krizí.
Vítěz voleb bude muset řešit budoucnost jádra ve Francii:
Nejstarší reaktory ve Francii straší Němce. I přes Hollandův slib-neslib
Ránu jí navíc zasadil Jean-Marie Le Pen, její otec a zakladatel strany Národní fronta, kterou nyní Marine Le Penová vede, když na chvíli podpořil Mélenchona. Pak ale přece jen ohlásil, že bude volit svou dceru. Le Penová se rozešla s otcem ve zlém, když zařídila de facto jeho vyhazov ze strany, kterou po nástupu do jejího čela začala zbavovat mimo jiné nálepky antisemitismu.
Neslavnou roli v boji o prezidentskou funkci hraje socialistický kandidát Benoit Hamon, který navzdory vítězství v levicových primárkách nemá šanci na lepší než páté místo. Politika, který přitom zastupuje v současnosti nejsilnější parlamentní stranu, opustili kvůli jeho slabým preferencím a přílišným levicovým představám důležití představitelé socialistů v čele s expremiérem Manuelem Vallsem.
Celkem kandiduje 11 politiků
Ostatní kandidáti zastupující spíše velmi okrajové strany a hnutí jsou na chvostu voličského zájmu a je jen těžko představitelné, že by postavení ostatních politiků mohli ohrozit.
Pokud postoupí do druhého kola Macron a Le Penová, podle dosavadních zvyklostí se očekává, že se v rozhodujícím druhém hlasování proti Le Penové v zásadě spojí voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola a podpoří umírněnějšího ze dvou soků. Tak je jednoznačně vnímán proevropský Macron, který slibuje stmelit levici i pravici. Macron by měl získat kolem 60 procent hlasů a Le Penová kolem 40 procent.
Za šokující považují zejména finanční trhy možnost duelu, ze kterého by Macron vypadl, tedy finálový souboj Le Penové a Mélenchona. Oba tito politici například podporují opuštění společné evropské měny eura a ochranářská ekonomická opatření.
Na francouzského prezidenta letos kandiduje celkem 11 politiků. Dvoukolová prezidentská volba se koná 23. dubna a 7. května. Dohlížet na klidný průběh volby má 50 tisíc policistů.
Čtěte dále:
