Spojené království je v Evropě nejsilnější mocností. Celosvětově pak zaostává jen za Spojenými státy. To je výsledek geopolitického auditu britské nevládní organizace The Henry Jackson Society.
Neokonzervativní think tank The Henry Jackson Society, zveřejnil geopolitickou studii, ve které analyzoval třicet pět ukazatelů u osmi největších mocností světa.
Ukazatele, jako například vojenskou sílu, technologickou zdatnost nebo kulturní prestiž, porovnával mezi Spojenými státy, Británií, Německem, Francií, Ruskem, Indií, Čínou a Japonskem. Na první místě se umístily Spojené státy, na druhém Británie, na třetím Francie.
Jak si vedou země podle The Henry Jackson Society:
Autor zprávy James Rogers, ředitel programu Global Britain Programme, chtěl vyvrátit tvrzení, že atlantické západní demokracie po referendu o brexitu nebo po zvolení Donalda Trumpa prezidentem v Spojených státech, geopoliticky upadají.
„Po brexitu se někteří obávali, že Spojené království je na začátku hospodářského a geopolitického úpadku. Audit ale jasně ukázal, že od začátku procesu brexitu není pozice Spojeného království slabá, ale naopak pozoruhodně silná,“ zdůraznil Rogers.
Data ohledně vojenské síly, technologické zdatnosti či kulturní prestiže zemi podle Rogerse jasně řadí na druhé místo. V ekonomické a diplomatické rovině pak mezi prvních pět zemí světa.
| Pořadí zemí podle výše HDP v roce 2016 (v bilionech USD) | |
|---|---|
| Spojené státy | 18,6 |
| Čína | 11,2 |
| Japonsko | 4,9 |
| Německo | 3,5 |
| Spojené království | 2,6 |
| Francie | 2,5 |
| Indie | 2,3 |
| Itálie | 1,9 |
| Brazílie | 1,8 |
| Kanada | 1,5 |
Zdroj: tradingeconomics.com
Výkonný ředitel společnosti Alan Mendoza odchodu Británie z EU nelituje. „Přes všechny obavy a zármutek, které obestíraly brexit, je realita taková, že země zůstává vedoucí globální mocností s obrovskými schopnostmi. Lekce z této zprávy je jasná. Naše budoucnost je v tom, jakou si ji vybereme.“
Blog Petra Holce o možných následcích odchodu z EU:
Okamura slibuje harakiri. Odchod z EU po anglicku
V posledních dnech se postaral o rozruch britský ministr zahraničí Boris Johnson, který byl jednou z hlavních tváří odchodu Británie z EU před referendem v červnu 2016. Podle něj Británie po odchodu z evropského svazku získá opět kontrolu nad 350 miliony liber týdně (10,3 miliardy korun). Za tento výrok jej kritizoval i šéf britského statistického úřadu sir David Norgrove. Podle něj Johnson zneužil oficiální statistiky.
Konzervativní politik Ken Clarke, který sloužil ve vládách Margaret Thatcherové, Johna Majora a Davida Camerona, dokonce prohlásil, že kdyby měli konzervativci v parlamentu většinu, už by Johnson ve vládě nebyl.
Reagoval na článek ministra zahraničí v Daily Telegraphu, který je podle kritiků Johnsona nabídkou toho, že by měl vést britskou vládu právě on. Ministr nabádá Brity k sebevědomému odchodu země z Evropské unie.
Johnsonovy výroky o tvrdém brexitu komplikují jednání premiérky Theresy Mayové s Bruselem o podmínkách vystoupení Londýna z EU. Představu odchodu ostrovní ekonomiky z EU má přednést 22. září ve Florencii.
Dále čtěte:
Clo zavedené po brexitu může britské firmy stát více než čtyři miliardy liber
