Sběr podpisů na podporu prezidentské kandidatury je podle dohledového úřadu formou volební kampaně, neboť jde o oslovování voličů. Na dnešním semináři k činnosti Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí to uvedl jeho zástupce Jan Outlý. Postoj úřadu se týká mimo jiné prezidenta Miloše Zemana, který tvrdil, že kampaň za své znovuzvolení nepovede.
„Pokud někdo sbírá podpisy, tak by měl mít volební účet a mělo by se na něj nahlížet jako na budoucího kandidáta, který už nyní vede kampaň,“ uvedl Outlý. „Sběr podpisů už je technika kampaně, která propaguje kandidáta, je to oslovování voličů,“ poznamenal Outlý. Členové úřadu se na tom podle něho nově shodli dnes.
Podle textaře Michala Horáčka může být jako součást kampaně vnímáno prakticky všechno, co kandidát na prezidenta dělá. „Proto veškeré náklady na petiční kampaň eviduji na svém transparentním účtu. Lze je kontrolovat průběžně a po skončení kampaně budou úřadu řádně vykázány,“ uvedl.
Potíž s názorem úřadu nemá ani bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš. „Pro náš tým se tím nic nemění, jelikož dlouhodobě říkáme, že do našeho účetnictví jako výdaje související s kampaní započítáme veškeré náklady spojené s plánováním kampaně a výrobou, včetně nákladů spojených se sběrem podpisů,“ sdělila Lenka Pastorčáková z Drahošova týmu.
Už přišel kouzelník? Kapesní průvodce politickými sliby, verze 2017
Zatímco Horáček a Drahoš si volební účet zřídili po ohlášení kandidatury, Zeman tak dosud neučinil. Zda si ho založí do pondělí, není jasné. Podle názoru úřadu by měl Zeman do kampaně vykazovat i setkání s občany při svých krajských cestách. Prezident s tím nesouhlasí, volební kampaň při návštěvě krajů podle svého vyjádření nevede. Na další cestu jede příští týden do Moravskoslezského kraje.
Úřad podle předsedy Vojtěcha Weise bude prozatím působit více preventivně, protože zákonná pravidla jsou obecná a nejasná. „Učíme se za pochodu a některá naše současná stanoviska jistě budou v budoucnu korigována,“ uvedl Weis. Podle dalších aktérů semináře bude třeba výklad zákona o kontrole stran provádět v souvislosti s dalšími předpisy, úřad se ale možná nevyhne soudním sporům.
Chipsy za podpis. Prezidentští kandidáti rozdávají dárečky
Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) označil normu za „patlaninu a zhovadilost“. Úřad by podle něj potřeboval 300 místo šesti zaměstnanců, aby zvládl všechny povinnosti. Nutnost novelizace zákona zdůrazňovali i poslanci KSČM. Podle kritiků bude třeba vyjasnit otázky kolem výlepů volebních plakátů, zadavatelů reklamy nebo podporovatelů stran a kandidátů.
Češi si budoucího prezidenta budou vybírat 12. a 13. ledna. Rozhodnutí předsedy Senátu Milana Štěcha o termínu volby bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů toto pondělí, čímž oficiálně začala volební kampaň. Zájemci o křeslo hlavy státu musí do pěti dnů, tedy do příštího pondělí, zřídit transparentní účet pro financování volební kampaně a informovat o tom dohledový úřad.
Tento termín bude úřad pokládat podle Outlého za den zahájení kampaně i pro ty uchazeče, kteří by se rozhodli vstoupit do volebního klání třeba na poslední chvíli. To se vztahuje například na místopředsedu Senátu Jaroslava Kuberu (ODS), který má dostatek podpisů pro svou nominaci, ale definitivně se ještě kandidovat nerozhodl. Přihlášky k prezidentské kandidatuře je nutné předložit ministerstvu vnitra nejpozději 7. listopadu.
Zeman by podle dosavadních informací mohl mít až dvě desítky soupeřů. K nejvážnějším zatím patří bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař Michal Horáček. Stejně jako Zeman už ohlásili, že disponují více než 50 tisíci podpisy nutnými pro občanskou nominaci.
V kampani bude moci každý z kandidátů utratit nejvýše 40 milionů korun. Pokud by v prvním kole nikdo nezískal nadpoloviční většinu, prezident vzejde z finálového duelu na konci ledna. Finalisté by do kampaně mohli investovat dalších deset milionů korun.
Dále čtěte:
