Sobotní předčasné parlamentní volby na Islandu vyhrála vládní středopravá Strana nezávislosti, která získala 29 procent hlasů. O konečných výsledcích dnes informoval server Iceland Monitor. Opoziční Pirátská strana se stala třetí nejsilnější stranou v islandském parlamentu, nezískala ale takovou podporu, jakou jí přisuzovaly průzkumy.
Strana nezávislosti už se prohlásila za vítěze voleb. „Máme největší podporu,“ uvedl předseda strany Bjarni Benediktsson. Zároveň oznámil, že se pokusí sestavit vládu. Pravděpodobný je podle něj vznik koalice tří stran. S kým bude o vzniku kabinetu jednat, ale sdělit odmítl.
Také dosavadní premiér a předseda Pokrokové strany Ingi Jóhansson uvedl, že by bylo „přirozené“, kdyby prezident sestavením vlády pověřil vítěze voleb.
Piráti získali 14,5 procenta hlasů, a zajistili si tak deset z třiašedesáti křesel v parlamentu, takzvaném Althingu. Dosud měli jen tři poslance. Za vítěznou Stranou nezávislosti, která bude mít v parlamentu 21 poslanců, skončilo na druhém místě se ziskem 15,9 procenta Levicově-zelené hnutí. Stejně jako Piráti bude mít v Althingu deset zákonodárců.
Dosavadní koaliční partner Strany nezávislosti, centristická Pokroková strana, zaznamenala výrazné ztráty. Má 11,5 procenta hlasů a osm poslanců, což je o jedenáct méně než po volbách v roce 2013. Dohromady tak má dosavadní koalice pouze 29 křesel, což je méně než potřebná nadpoloviční většina 32 mandátů.
Výrazný úspěch zaznamenala liberální strana Vidreisn, což v islandštině znamená obnova či reforma. Ačkoli vznikla teprve letos v květnu, získala od voličů 10,5 procenta hlasů a do parlamentu vyšle sedm svých zástupců. Do Althingu se dostaly ještě dvě další strany: liberální Jasná budoucnost se 7,2 procenta hlasů a levicová Sociálně demokratická aliance s 5,7 procenta.
Volební účast se vyšplhala na 79,2 procenta, a je tak nejnižší v zaznamenaných dějinách. Před třemi lety svůj hlas ve volbách odevzdalo 81,4 procenta islandských voličů.
Průzkumy dávaly Pirátské straně větší naděje, počítaly s tím, že strana, která existuje teprve čtyři roky, by mohla získat i přes 22 procent hlasů. S deseti křesly a ve spojení se třemi středolevými stranami, s nimiž Piráti uzavřeli už před volbami dohodu o společném vytvoření vlády, mají ale 27 křesel, tedy méně než současná vládní koalice.
Volby se konaly předčasně a vypsány byly po dubnovém odstoupení tehdejšího premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona. Důvodem jeho rezignace bylo zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů, ve kterých figurovalo také jeho jméno a které odhalují praktiky převádění peněz do daňových rájů.
Vzestup Pirátské strany ale i strany Vidreisn souvisí s rozčarováním Islanďanů z tradičních politických stran po finančním krachu země v roce 2008. V čele Pirátů stojí devětačtyřicetiletá poslankyně a básnířka Birgitta Jónsdóttirová, která odmítá svou stranu řadit podle kritéria levicové nebo pravicové politiky. Podle ní jde Pirátům o změnu systému a o skoncování s korupcí a nepotismem.
Dále čtěte:
Island testuje nový zdroj. Magma slibuje revoluci v energetice
České stíhače čeká další mise v Pobaltí. Na Islandu končí
Jak komunikují před volbami: nejvěcněji Piráti, nejagresivněji KSČM
