Ministerstvo spravedlnosti si popletlo průměr s maximální hodnotou a poslalo svoji analýzu exekutorského tarifu ke dnu. Analýza měla exekutory „utlouci čísly“ a dokázat, že existuje prostor pro snižování jejich odměn. Jenže nedokazuje vůbec nic, protože „speciální analytický útvar“ ministerstva udělal hloupou logickou chybu.
Ministerstvo chce snížit exekutorům o třetinu tarif. Exekutoři tvrdí, že je krácení odměn zlikviduje a systém vymáhání dluhů v Česku zkrachuje. Ministerstvo proto před týdnem zveřejnilo šestapadesátistránkovou „analýzu exekučního tarifu“.
Základem analýzy je tzv. „modelový exekutorský úřad“, na kterém ministerstvo ukazuje, že průměrnému exekutorovi zbude po odečtení všech nákladů na provoz plných 3,2 milionu korun ročně, neboli 2,6 milionu čistého, a tedy třikrát víc než okresnímu soudci. Jenže ministerští úředníci se při počítání “sekli” a svůj modelový exekutorský úřad obdařili jen polovinou zaměstnanců, které mají exekutorské úřady ve skutečnosti. Logicky tak podcenili mzdové náklady a celou svou analýzu poslali ke dnu.
Jak chyba vznikla? Ministerstvo stavělo na starší analýze, kterou loni sepsali ekonomové z VŠE Luboš Smrčka a Jan Plaček. Oba pánové v ní publikovali graf, do kterého zanesli, jak jsou jednotlivé exekutorské úřady (v grafu je reprezentují body různých barev) výkonné, respektive kolik nových případů v nich ročně připadá na jednoho zaměstnance. Tady je:
K tomu Smrčka s Plačkem napsali, že “jako optimální (či spíše obvyklý) se jeví počet maximálně 600 exekucí na jednoho zaměstnance exekutorského úřadu ročně”. Nemysleli tím nic jiného než skutečnost, že jeden zaměstnanec může reálně zvládnout maximálně 600 nových exekucí za rok a že se tak reálně děje v těch několika nejlepších a nejefektivnějších exekutorských úřadech.
Ministerští úředníci si ale graf nejspíš pořádně neprohlédli a nevzali v potaz ani slovo “maximální”. Hodnotu 600 vzali za průměr (zaměstnanec exekutorského úřadu přitom v průměru zvládne jen 280 nových věcí za rok) a na jejím základě stvořili svůj modelový (neboli průměrný či typický) – exekutorský úřad. Výsledek je tristní. Ministerský model se tváří, jako by všechnu práci ve všech exekutorských úřadech zvládalo zhruba 1500 zaměstnanců, jenže ve skutečnosti jich v roce 2014 (z toho roku data pocházejí) bylo 3275.
Tiskový odbor ministerstva tvrdí, že se “o chybu nejedná”, přiznává, že “v rámci analýzy bylo počítáno s maximem” a v rozporu se zmíněnou analýzou Smrčky a Plačka dodává, že “pracovníci na některých úřadech mají i mnohem vyšší nápad.”
Jenže chyba to je a celé ministerské pachtění, bohužel, až příliš připomíná Švejkovu odpověď na otázku soudních lékařů, zda by dovedl vypočítat průměr zeměkoule: „To bych prosím nedovedl, ale sám bych vám, pánové, dal také jednu hádanku: Je tříposchoďovej dům, v tom domě je v každém poschodí osm oken. Na střeše jsou dva vikýře a dva komíny. V každém poschodí jsou dva nájemníci. A teď mně řekněte, pánové, v kterým roce zemřela domovníkovi jeho babička?“
| S „protikorupčním“ zákonem o státním zastupitelství to vypadá bledě. Čtěte: Roztrhat na kusy? Poslanci se chystají na Pelikánův zákon  Čtěte dále: Pelikán uvažuje o rezignaci kvůli reorganizaci policie Firmy se budou moci z trestního stíhání vyvinit, stvrdili poslanci Občanku, nebo život! |
