Síly věrné turecké vládě dnes potlačily poslední záchvěvy vojenského puče. Úřady zatýkají vysoce postavené důstojníky armády včetně generálů. Pokus o převrat v Turecku, který v pátek pozdě večer zahájila část armády, si vyžádal 161 mrtvých a 1440 zraněných.
Úřad tureckého prezidenta potvrdil, že počet obětí pátečního pokusu o vojenský převrat je celkově 265, uvedla BBC. O život přišlo 161 civilistů, z nichž 20 bylo do puče zapojeno. Zahynulo rovněž 104 „spiklenců“, tedy účastníků převratu nejspíš řad vojáků. Žádná oficiální bilance násilností ale zatím nebyla zveřejněna.
V souvislosti s nezdařeným pokusem o vojenský převrat v zemi zadrželi vysoce postavené generály Adema Hudutiho a Akina Öztürka. Huduti je velitelem části pozemních jednotek, které mají základnu ve východoanatolijském městě Malatya a chrání hranice se Sýrií, Irákem a Íránem. Öztürk býval velitelem tureckého letectva. Informovala o tom tisková agentura Anadolu.
Celkem bylo dosud zadrženo 2839 vojáků, kteří jsou podezírání z podílu na puči, oznámil na tiskovém briefingu premiér Binali Yildirim. Mezi zatčenými jsou i vysoce postavení důstojníci. Stanice CNN Türk informovala, že jde i o čtyři generály a 29 plukovníků.
Turecký ministr spravedlnosti uvedl, že vyšetřování v souvislosti s převratem probíhá ve všech 81 provinciích. „Zadržení se většinou uskutečnila v Ankaře a Istanbulu, ale došlo k nim i na dalších místech,“ řekl ministr Bekir Bozdag.
Organizátoři převratu nejsou podle tureckého premiéra Binaliho Yildirima vojáky, ale jde o teroristy, kteří zaútočili na parlament. Yildirim to prohlásil při mimořádném zasedání parlamentu v Ankaře. Puč ve společném prohlášení odsoudily všechny čtyři hlavní politické strany v zemi, uvedla agentura Reuters. Podle tureckého ministra obrany bylo převratu v zemi zabráněno a vláda má vše pod kontrolou. Hrozba puče ale podle něj ještě nebyla zcela odstraněna.
Letecká společnost Turkish Airlines obnovila po zmařeném pokusu o převrat lety z mezinárodního letiště v Istanbulu, které je třetím nejvytíženějším na světě. Některé ze zahraničních aerolinek nicméně víkendové lety zrušily, uvedla agentura Reuters.
Letecké spojení mezi Prahou a Istanbulem, které zkomplikoval noční nepodařený pokus o vojenský převrat v Turecku, už znovu funguje podle letového řádu. Zatímco ráno a odpoledne byly spoje společnosti Turkish Airlines odlétající z Atatürkova letiště v Istanbulu zrušeny, večerní spoj tohoto dopravce již mohli lidé cestující oběma směry využít. Vyplývá to z informací na webu pražského letiště. Kolem 15:30 přistálo na Ruzyni také letadlo Pegasus Airlines z menšího istanbulského letiště Sabihy Gökçenové, poté odletělo opačným směrem.
Už časně ráno z Ruzyně odletěla do letoviska Antalya zhruba stovka lidí se společností Travel Service a ČSA, dopoledne se desítky českých turistů v pořádku vrátily stejným letadlem zpátky do Česka. Žádné mimořádné události nezaznamenali. Další let do této destinace je v plánu v neděli ráno.
Čtěte také:
Převrat v Turecku odražen: Erdogan slibuje čistky
Vliv na trhy
Pokus o vojenský puč v Turecku je pro finanční trhy špatnou zprávou. Z krátkodobého hlediska vnáší do tureckého politického dění značnou nejistotu. Dlouhodobě pak bude mít nepříznivý dopad, ať už se pučistické síly podaří neutralizovat, či nikoli. Nepříznivý dopad na světovou ekonomiku by měl být omezený, uvedl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Pro evropskou či globální ekonomiku bude mít pokus o vojenský převrat v Turecku minimální význam, souhlasil analytik společnosti Deloitte David Marek. Ovšem pro Turecko, které už před tím patřilo mezi nejzranitelnější ekonomiky kvůli vnější nerovnováze, to podle něj znamená další zvýšení rizika a tlak na pokles kurzu turecké liry a dalších finančních aktiv.
V paritě kupní síly měny představoval turecký hrubý domácí produkt loni pouze 1,4 procenta výkonu světové ekonomiky. Vzhledem ke specifičnosti a izolovanosti situace nejde podle Kovandy o systémovou událost s potenciálem dominového efektu.
„Pokud se tedy pokus o puč, byť neúspěšný, nestane roznětkou nějakého dalšího vyhrocení situace, trhy budou sledovat střednědobý a dlouhodobý vývoj v zemi. Nicméně pokud prezident Recep Tayyip Erdogan využije pokus o puč jako záminku k dalším krokům vstříc autoritářství, trhy budou reagovat negativně a dojde k dalšímu oslabování liry a k celkovému zhoršování zdraví turecké ekonomiky,“ upozornil Kovanda.
Pokud Erdogan pokus o převrat ustojí, čemuž zatím vše napovídá, upevní svoji moc a získá záminku pro rozsáhlé čistky v armádě. Ta přitom představuje brzdu islamizačních tendencí v zemi. Tyto tendence trhy vnímají podle Kovandy nepříznivě, o čemž svědčí propad turecké liry vůči americkému dolaru. Ten nastal zvláště od poloviny roku 2013 do loňského září. Turecká měna se v té době propadla z hodnot kolem 1,8 liry za dolar na úrovně přesahující tři liry za dolar.
Kovanda připomněl, že v letech 2013 až 2014 ustal do té doby nadmíru příznivý vývoj turecké ekonomiky. O tom svědčí i pokles Erdoganovy popularity. V letech 2003 až 2014 byl premiérem Turecka, od srpna 2014 mu vládne coby prezident. Ještě v roce 2012 za ním stálo 70 procent národa, nyní už méně než 40 procent.
Erdogan se však těší přízni z řad chudšího, venkovského obyvatelstva, které nečerpá takřka žádné výhody z globalizace. „Městské, sekulární obyvatelstvo si, podobně jako trhy a armáda, uvědomuje, že Erdoganovy autoritářské ambice mohou zemi postupně stále více izolovat od ekonomicky vyspělého světa,“ uzavřel analytik.
Dále o pokusu o převrat čtěte:
Převrat v Turecku zažehnán. V zemi přetrvává chaos
