Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker navrhl zdvojnásobit nynější investiční plán EU. K roku 2022 by tak takzvaný Junckerův investiční plán měl dosáhnout 620 miliard eur (asi 16,7 bilionu korun). Místopředseda komise Jyrki Katainen, odpovědný za růst, investice a konkurenceschopnost, později na tiskové konferenci upřesnil, že do roku 2020 rozšířený plán předpokládá investice v objemu 500 miliard eur (13,5 bilionu korun).
Ve stávající podobě byl investiční plán, jehož centrem je Evropský fond strategických investic (EFSI), spuštěn loni a za tři roky má do unijního hospodářství z veřejných i soukromých peněz přilákat investice za 315 miliard eur (8,5 bilionu korun). Komise nyní předpokládá, že po prvním roce fond zajistí 116 miliard eur pro více než 200 tisíc malých a středních podniků v 26 členských státech.
Podle Katainena se nyní počítá s prodloužením práce fondu až do roku 2020, do kdy by měly investice přitáhnout dalších 185 miliard eur (pět bilionů Kč). Komise podle něj předpokládá další pokračování práce fondu i v následujícím víceletém finančním období, tedy po roce 2020.
Při projevu před europoslanci Juncker také oznámil některé další iniciativy, mimo jiné reformu evropského telekomunikačního trhu. Přinést by měla například bezplatné bezdrátové připojení na veřejných místech k roku 2020 nebo sítě 5G k roku 2025. „Má to potenciál vytvořit v EU další dva miliony pracovních míst,“ míní šéf Evropské komise. Přístup k vysokorychlostnímu internetu je podle Junckera zásadní pro ekonomiku i občany unie bez ohledu na to, kde lidé žijí a jaký mají příjem. Komise dnes podle něj také navrhuje zásadní změny pravidel o ochraně duševního vlastnictví, které by měly zajistit spravedlivé peníze za jejich práci.
Juncker též v projevu vyzval k obraně evropského ocelářského průmyslu, který se nyní potýká s levnou čínskou produkcí. Předseda komise, který byl letos v Číně už dvakrát, připomněl, že kromě stávajících opatření jsou třeba další kroky. „Žádáme členské státy a tento parlament, aby podpořily komisi při posilování našich obranných nástrojů. Neměli bychom být naivní zastánci volného obchodu a nemít tak možnost tvrdě odpovědět na dumping podobně, jako to dělají Spojené státy,“ zdůraznil.
| Zapletl se Juncker do kauzy LuxLeaks? Čtěte více: Kauza Luxleaks. Juncker měl osobně pomáhat daňovým fíglům  |
V Evropské unii také podle něj musí společnosti platit daně tam, kde vytváří své zisky. Někdejší lucemburský premiér připomněl, že Evropská komise nyní přichází s návrhy proti vyhýbání se odvodům daní. „Pracovníci by měli dostávat stejný plat za stejnou práci na stejném místě,“ prohlásil do potlesku europoslanců Juncker. Jednoznačně tak podpořil návrh na nová pravidla odměňování pracovníků vysílaných do zahraničí. EK ho nedávno v nezměněné podobě opět předložila, poté co jej vystavením takzvané „žluté karty“ jednoznačně odmítly národní parlamenty 11 unijních zemí včetně ČR.
Na evropském vnitřním trhu nesmí být podle Junckera zaměstnanci vykořisťováni. „Evropa není divoký západ, ale sociálně-tržní ekonomika bez sociálního dumpingu,“ řekl Juncker.
Jednoznačnou podporu komise mají podle něj také evropští farmáři, kteří se potýkají s problémy například v důsledku omezení, které na dovoz z EU uvalilo Rusko. „Komise zmobilizovala na podporu mlékařů přes miliardu eur. Nemohu přijmout, že mléko je levnější než voda,“ dodal Juncker.
| Juncker je pro společné vojenské velitelství |
|---|
| Juncker si myslí, že Evropská unie by měla posílit svou obrannou politiku. Je podle něj třeba společné evropské velitelství a práce směrem ke společné vojenské síle, která by se doplňovala se Severoatlantickou aliancí. Větší evropská obranná síla ale podle něj neznamená méně transatlantické solidarity. Propojení evropských vojenských zdrojů je podle něj oprávněné. Nedostatečná spolupráce v této oblasti totiž znamená ztráty mezi 20 až 100 miliardami eur ročně, upozornil Juncker. |
Čtěte také:
Komentář: Tichá smrt řízení eurozóny
Francie z dohody TTIP couvá. Jednání hodlá zastavit
