Dalekosáhlou představu změn Evropské unie nabídl dnes předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho projev „o stavu EU“ před poslanci europarlamentu byl o stávající situaci bloku jen částečně. Třiašedesátiletý veterán evropské politické scény totiž přišel především s návrhem kroků vedoucích podle něj k akceschopnější a demokratičtější unii. Juncker přitom doufá, že státy bloku ony kroky uskuteční pokud možno společně.
Proto se předseda Evropské komise vyslovil pro rychlý vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Navrhuje také vznik nástroje, který by státům bez eura pomohl finančně i technicky s rychlým přijetím společné evropské měny.
Junckerovo vystoupení tak bylo, aniž by to on sám výslovně zmínil, faktickým odmítnutím představy o vícerychlostní Evropě, tedy o tvrdém jádru bloku, který se integruje rychleji než otálející státy na okraji. Bylo naopak výzvou k tomu, aby členské státy sjednotily účast v nejrůznějších projektech, které nyní unie fakticky představuje. A některé zvažované formy spolupráce by se podle něj měly začít rychle skutečně uplatňovat - například plně funkční bezpečnostní unii si představuje jako možnou v roce 2025.
Teprve v takovém případě totiž budou mít reformy navržené Junckerem skutečný dopad na celý unijní projekt. A předseda komise dnes přišel například s návrhem na budoucí vznik funkce evropského ministra financí, který by byl zároveň jak místopředsedou Evropské komise, tak šéfem jednání ministrů financí zemí eurozóny. Ze záchranného pásu eurozóny Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) by se měl také v budoucnu stát Evropský měnový fond s širšími pravomocemi.
Ve stejné logice, tedy že eurem by měly co nejrychleji začít platit prakticky všechny země EU, také Juncker odmítl představu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o samostatném rozpočtu eurozóny a zdůraznil, že demokratický dohled nad děním v eurozóně náleží Evropskému parlamentu.
Jedna Evropa, jeden kapitán
Dva další Junckerovy návrhy se už týkaly rovnou celého bloku. Prvním je sjednocení funkce předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady. „Evropa by byla snáze pochopitelná, kdyby loď řídil jeden kapitán,“ uvedl Juncker a dodal, že tento návrh není namířen proti stávajícímu šéfovi unijních summitů Donaldu Tuskovi a on sám že už po roce 2019 o místo v čele nové komise zájem nemá.
Druhým doporučením mířícím k větší akceschopnosti unie je Junckerův návrh, aby státy například v zahraniční politice či v daňové problematice daleko častěji rozhodovaly kvalifikovanou většinou místo nyní obvyklé potřeby jednomyslné shody. Umožňují to už stávající unijní smlouvy, pokud s takovým postupem souhlasí všechny členské státy. Věc však bude podle všeho mezi hlavními městy velmi kontroverzní.
„Chyťme příznivý vítr do plachet,“ uzavřel Juncker své dnešní velmi osobně laděné vystoupení, v němž připomněl, že budoucnost EU začíná nejpozději odchodem Británie z bloku na konci března 2019. A v budoucnosti by se podle něj měla unie rozšířit o balkánské země. Naopak vstup stále autoritativnějšího Turecka Juncker v dohledné době vyloučil.
Komentář: S Bruselem na věčné časy
Projev, přednášený střídavě v angličtině, němčině a francouzštině, si naladil optimisticky, s připomínkami hospodářského růstu, nízké nezaměstnanosti a světa, který má enormní zájem o obchodní smlouvy s Evropou.
Hospodářské problematice věnoval šéf komise podstatnou část svého vystoupení, navrhl například, aby EU mohla prověřovat zahraniční státní investice do strategických podniků a odvětví v unii.
Zásadní podmínkou diskusí o budoucí podobě unijní integrace je ale udržení právního státu a respekt k rozhodnutím evropského soudu, upozornil Juncker. Výslovně však v projevu nejmenoval středoevropské země jako je Polsko či Maďarsko, jejichž postoj k právnímu státu je nyní v Bruselu často zpochybňován a s Varšavou vede komise zdlouhavý a zatím marný formální dialog. Nezazněla ani kritika středoevropských zemí včetně ČR kvůli jejich odmítání podílet se na přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka.
Juncker se místo toho pokusil příkop nyní částečně oddělující západ a východ EU překonat. Zmínil problémy jako je dvojí kvalita potravin, která leží na srdci Česku nebo Slovensku, či nízkou dostupnost očkování v Rumunsku s tím, že v EU nesmí existovat občané, spotřebitelé a zaměstnanci druhé kategorie.
Přečtěte si také:
