Ve druhém kole primárek francouzské tradiční pravice podle předběžných výsledků zvítězil konzervativec François Fillon. Po sečtení hlasů z více než tří čtvrtin volebních místností porazil se ziskem 67,5 procenta svého rivala Alaina Juppého, kterému voliči dali 32,5 procenta hlasů.
Dvaašedesátiletý Fillon byl favoritem až druhého kola primárek. V prvním kole překvapivě zvítězil se ziskem 44 procent hlasů, zatímco tehdy favorizovaný Juppé získal jen 28 procent. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy vypadl z klání už v prvním kole a později naznačil, že podpoří právě Fillona.
Fillon si voliče získal svým příslibem rázných hospodářských reforem, boje proti islámskému radikalismu a regulace imigrace do země. Nabídl také podporu tradičních rodinných hodnot i oteplení vztahů s Ruskem.
Aktuálně jsou sečteny výsledky v 7804 z celkových 10 229 volebních místností, v nichž se v neděli hlasovalo. Jednasedmdesátiletý Alain Juppé nicméně již porážku v primárkách, které organizovala strana Republikáni, uznal. Svému rivalovi Fillonovi pogratuloval k „obrovskému vítězství“ a řekl, že ho v nadcházejících prezidentských volbách podpoří.
| Přečtěte si více o možném příštím prezidentovi Francie: Nový prezidentský favorit Fillon chce Francii léčit thatcherismem  |
S proslovem následně vystoupil i Fillon, který se prohlásil vítězem primárek. „Musím nyní přesvědčit celou zemi o tom, že náš projekt je jediný, který nás může pozvednout,“ uvedl. Voliči podle něj v primárkách zvolili svobodu a respekt.
Podle analytiků Fillon postoupí do druhého kola i v samotné prezidentské volbě příští rok na jaře. V něm se podle prognóz v květnu utká s předsedkyní krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. Podle aktuálních průzkumů by ji mohl porazit a stát se tak příštím francouzským prezidentem.
Ačkoli není zatím o kandidátovi levice jasno, nemá stejně podle současných průzkumů šanci stát se příštím prezidentem, tím spíše, pokud by se rozhodl znovu kandidovat současný, neoblíbený prezident François Hollande.
| François Fillon (62) |
|---|
| Je členem hlavní opoziční strany Republikáni (LR, dříve Svaz pro lidové hnutí, UMP). |
| V politice začínal v polovině 70. let, v roce 1983 se stal starostou města Sablé-sur-Sarthe v západní Francii a byl jím až do roku 2001. V roce 1981 byl poprvé zvolen do parlamentu. |
| V letech 2007 až 2012 celkem tři vlády. Předtím byl poradcem Nicolase Sarkozyho, kterému pomáhal na cestě do prezidentského úřadu. |
| Fillon neskrývá fascinaci politikou Margaret Thatcherové, nepodporuje sňatky homosexuálů, opakovaně hájil kroky Ruska v Sýrii. Na adresu NATO nešetří kritikou. |
| Plánuje překvapivě tvrdé reformy, chce změřit síly se zástupci odborů a například uvedl, že sníží výdaje z rozpočtu o sto miliard eur a zredukuje počet státních úředníků o 500 tisíc. |
Dále čtěte:
Le Penová je nadšena z Trumpova vítězství. Cítí šanci stát se prezidentkou
Sarkozy prezidentem znovu nebude. V primárkách uspěli Fillon a Juppé
