Zatímco počet ruských turistů přijíždějících do tuzemska z důvodu propadu rublu citelně poklesl, asijská klientela sem míří čím dál častěji. Nahrávají tomu nově otevřené přímé linky i propagace České republiky v zahraničí. A to i třeba neformálně, skrze svatební fotografie, které si v České republice jako v exotické destinaci nechají asijské páry nafotit. „Tyto snímky fungují jako neplacená reklama,“ vysvětluje Klára Dostálová. Letošní rok by podle ní mohl v oblasti cestovního ruchu trhnout další rekord.
Turistický ruch v Česku značně pocítil pokles ruské klientely. Jaké to má následky?
Za úbytek ruských turistů samozřejmě může zejména krize na Ukrajině. Následné sankce ze strany Evropské unie a pokles ceny ropy vedly k propadu rublu. Tím pádem se pro ruské klienty stala dovolená drahou záležitostí. Reflektoval to samozřejmě i tuzemský trh. Meziroční pokles příjezdů začal v roce 2014, a to o 14 procent. Snížení ruských příjezdů kulminovalo v loňském roce, kdy jich proti roku 2014 bylo o 37 procent méně. Na druhé straně ale vidíme výrazný nárůst asijských klientů - zejména čínských a korejských. V případě Číny je to způsobeno tím, že Česko otevírá přímé linky mezi Prahou a Pekingem nebo Šanghají. Nově létají charterové lety do provincie Se-čchuan. Očekáváme tak další nárůst čínské klientely. Na to musíme připravovat i hoteliéry a další složky cestovního ruchu. Asijští klienti mají totiž svá specifika.
Jak by se dala charakterizovat skupina Číňanů, která do tuzemska přijíždí?
Jde o střední a vyšší třídu. Tradičně navštěvují západní a střední Evropu. Nově se projevuje i trend, kdy chtějí poznávat východní Evropu. V rámci spolupráce visegrádské čtyřky se tak snažíme připravit turistické balíčky pro Asiaty. Společná propagace nese název Discover Central Europe. Velmi zajímavé jsou jejich tradice v oblasti svatebního průmyslu. Na pražském Staroměstském náměstí, na Karlštejně, ale i dalších českých zámcích můžete vidět asijské nevěsty a ženichy. Nejprve totiž vycestují do zajímavých destinací, kde nafotí svatební album, a teprve poté uspořádají v Číně klasický obřad, na který pozvou hosty a fotografie jim promítají. A právě tyto snímky tak fungují jako neplacená reklama.
Mají ve zvyku vycestovat i mimo Prahu do regionů?
CzechTourism spolupracuje s regiony. Ta nejlukrativnější místa zařazujeme do propagačních materiálů. V oblibě vedou Karlovy Vary nebo Český Krumlov. Chceme ale ukázat i další destinace. Číňané mají zájem o Česko jako celek, ale jsou nároční na ubytování a servis. Občas máme problémy s dopravní obslužností. Do budoucna by tak bylo záhodno zabývat se propojením regionálních letišť s Prahou. Není možné, aby turisté kvůli špatnému stavu dálnice D1 strávili více než šest hodin na cestě do Lednice.
Podle Kláry Dostálové by letos do Česka mohlo přijet dosud nejvíce zahraničních návštěvníků. (Autor: Hynek Glos)
Asijští turisté ovšem tráví v Česku průměrně kratší čas než ruská klientela. Kde je tento výpadek nejvíc znatelný?
Výpadek ruské klientely se týká hlavně lázní. Samozřejmě se proto snažíme hledat nové trhy, a to i za pomoci agentury CzechTourism. Velmi úspěšná jednání vedeme například s Izraelem. Ale soustředíme se i na tradiční země jako skandinávské. Jejich obyvatelé mají zálibu v tradičním lázeňství a do České republiky se vracejí.
Celkově byl ale loňský rok rekordní.
Loňský rok byl pro cestovní ruch České republiky dokonce nejúspěšnější od začátku tisíciletí. Jen v hromadném ubytování dosáhl dle Českého statistického úřadu počet zahraničních turistů 8,7 milionu osob, přičteme-li k tomu 8,5 milionu tuzemských, jde celkem o 17,2 milionu osob. Pokud mluvíme o asijské klientele, tak počet příjezdů čínských turistů v roce 2015 dosáhl téměř 300 tisíc. To je meziroční nárůst o 37 procent, v případě Korejců se jejich počet zvedl meziročně o 36 procent na necelých 270 tisíc. Důvodem je i to, že Česká republika se z pohledu bezpečnosti aktuálně umístila dle Světového indexu míru na šestém místě. To k nám přivádí turisty, kteří cílí na bezpečnější destinace. Například Německo obsadilo šestnáctou příčku a Slovensko dvacátou čtvrtou. Zároveň současná bezpečnostní situace ve světě posiluje domácí cestovní ruch. Kapacita hotelů a kempů je víceméně vyprodaná, takže jsme zvědavi na konečná čísla. Už za první pololetí je meziroční nárůst znatelný. Jde o sedmiprocentní nárůst počtu turistů.
Jaký počet turistů tedy očekáváte za celý letošní rok?
To zatím není možné říct. Zmíněný sedmiprocentní nárůst v prvním pololetí ale představuje přes půl milionu zahraničních a tuzemských hostů. Pokud tedy bude letošní trend pokračovat, opět překročíme zmíněných rekordních 17,2 milionu osob z minulého roku, byť rok 2015 nastavil laťku hodně vysoko.
Jak propagujete Česko v zahraničí?
CzechTourism má velmi povedený destinační brand Czech Republic Land of Stories, v češtině Česko: země příběhů. Propagujeme jeho různé úhly. Někdo hledá dobrodružství, jiný romantiku nebo kvalitní gastronomii. Ve světě jde o velmi úspěšnou značku, proto spolupracujeme i s dalšími resorty na jejích obměnách. Nabízí se tak například Czech Republic Land of Investment, Land of Sport nebo Land of Agriculture. Pro obchod se v tom skrývá výrazný potenciál. V rámci cestovního ruchu už lidé tuto značku dobře znají, teď může mít přínos i pro další sféry českého hospodářství.
Využíváte i sociální sítě?
Ano, například v Číně musíme propagaci přizpůsobovat tamním sociálním sítím, které se liší od těch využívaných v Evropě. Pomáhají nám v tom naše zahraniční zastoupení v Pekingu, Šanghaji a Hongkongu. Jejich ředitelé se v tamním prostředí velmi dobře orientují. Neznám snad jediného Číňana, který by nedržel v ruce chytrý telefon. Pro všechny naše zahraniční trhy jsme vyvinuli mobilní aplikaci. Má vizitka v čínštině obsahuje QR kód, skrze nějž se dostanete přímo do aplikace Czech Days. Počet stažení dosahuje neuvěřitelných čísel.
Počet turistů v Česku se meziročně zvýšil o deset procent. Čtěte více:
Česko je pro turisty lákavé, meziročně jich přijelo o 10 procent víc |
Co se týče zahraničních trhů i mimo Čínu, plánujete otevírání dalších zastoupení?
Velmi úzce spolupracujeme s Českým Aeroholdingem. Jakmile se někde otevírá nová přímá linka, je vždy na zvážení, zda je v dané zemi potenciál pro naše zastoupení. V současnosti se zvažuje přímá dálková linka z Prahy do Chicaga.
Také do cestovního ruchu proniká sdílená ekonomika.
Na tomto tématu spolupracujeme s ministerstvem průmyslu a obchodu. Je nutno říct, že ani samotná Evropská komise nechce přijmout novou legislativu. V Česku máme velké množství zákonů, které upravují např. povinnosti poskytovatelů služeb vůči spotřebitelům, hygienické požadavky na provoz nebo podmínky, za nichž lze služby poskytovat. Je potřeba zajistit jejich dodržování. Našeho resortu se nejvíce dotýká služba Airbnb, která zprostředkovává pronájem ubytování. Naším cílem určitě není její vymýcení, ale podmínky musejí být rovné pro všechny aktéry. Není možné, aby hotely musely dodržovat řadu povinností stanovených právními předpisy pro provozování služeb a v rámci sdílené ekonomiky to povinné nebylo.
Právě v oblasti poplatků za ubytování by v Česku mělo dojít ke změnám.
Ano, tato změna je ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty zvažována. V rámci pracovní skupiny, kde jsou zastoupeni nejvýznamnější hráči na trhu cestovního ruchu, jsme dospěli k závěru, že je nezbytné uvažovat o změnách zákona o místních poplatcích. Základní zvažovanou změnou je sjednocení ubytovacího a lázeňského poplatku. Ten by dosahoval maximálně jednoho eura. Pokud například jde o kemp v horách, kam jezdí školy, tak může být poplatek i nulový. Dále chceme do procesu maximálně vtáhnout obce. Nemůžeme jim nařídit, aby poplatky z místního cestovního ruchu vybíraly, můžeme ale rozhodnout, že jim finanční prostředky na rozvoj budou poskytnuty jako motivační bonus. V praxi by to znamenalo, že pokud obec doloží, že vybrala místní poplatky a reinvestovala je do cestovního ruchu, stát jí k tomu přidá jednou tolik. Dnes je situace opravdu žalostná. Poplatek vybírá jen 14 procent obcí z celkových zhruba 6250.
Obce v současnosti pocítily pokles podpory z evropských strukturálních a investičních fondů. Jak se s tím vyrovnávají?
Pro období 2014 až 2020 cestovní ruch není prioritně podporovanou oblastí. Samozřejmě tak cítíme větší tlak obcí na to, aby cestovní ruch financoval stát z národních zdrojů. Proto zavádíme motivační prvky. Na druhé straně je potřeba říct, že cestovní ruch přispívá České republice zhruba třemi procenty HDP, synergickými a multiplikačními efekty se jedná dle expertů dokonce o sedm až deset procent. Sektor zaměstnává napřímo více než čtvrt milionu lidí a další v odvětvích s turismem provázaných. Proto je cestovní ruch významným motorem a prvkem nezaměstnanosti. Mohlo by se nám tedy podařit změnit názor Evropské komise a dojít k určitému konsenzu.
Dále čtěte:
Česko láká. Už třetím rokem neustále přibývá turistů
Češi ukázali směr. Celý svět chce do Chorvatska