Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) dnes na vládě obhájil vypsání jednacího řízení bez uveřejnění, kterým jeho úřad přiklepne firmě Kapsch výběr mýta na příští tři roky. Nebylo to zrovna jednoduché a ministr opět dával hlavu na špalek a funkci k dispozici.
Ťokovi ministerští kolegové se obávali, že by mohli dopadnout jako někdejší radní Prahy ve věci Opencard. Bývalí konšelé už pár týdnů přesvědčují soudce, že zadali zakázku na servisní podporu slavné karty Pražana bez otevřené soutěže, protože podle autorského zákona neměli jinou možnost a škoda, kterou by jinak způsobili, by byla nedozírná. Moc jim nepomáhá ani to, že ve funkcích byli měsíc, když zděděný problém s nejdražší off-line tramvajenkou na světě museli řešit.
I Ťok nastoupil na ministerstvo v době, když už bylo skoro jisté, že stát dokončit soutěž na provozovatele mýtného systému ani po deseti letech kralování Kapsche,nestihne. Jakkoliv je možné mít pro Ťoka pochopení, dnešní rozhodnutí vlády za jeho vítězství označit nejde. Je jen možné říci, že kdyby vláda neodhlasovala tohle špatné řešení, následkem by byl desetimiliardový výpadek výnosů z mýta ročně a masakr na českých silnicích, který si nikdo nechce ani představovat.
Lze, nebo nelze
Proč tedy ministrovi dopravy nepřipsat body k dobru? Protože měl rok a půl na to, aby si současného provozovatele nechal na nezbytně nutnou dobu a začal konečně soutěžit. Je jasné, že tendr by do konce letošního roku doběhnout nestihl, ale udělal by maximum. Soutěž by už běžela, a až bude antimonopolní úřad, soud nebo možná i policie prověřovat – a je pravděpodobné, že někdo z nich to dělat bude – zda opravdu úřad neselhal, mohl by být v klidu.
Co se tedy stihlo? Ministerstvo dopravy vybralo projektového manažera soutěže na mýto (který mimochodem dostal takové zadání, že se rozsah zpoplatněných silnic ani po roce 2020 měnit nebude, ale o tom až jindy) a nechalo vypracovat stanoviska, že je s Kapschem potřeba pokračovat ještě tři roky a otevřenou soutěž na provozovatele mýta vypsat nelze, což tak trochu odporuje zdravému rozumu. Když stát vlastní infrastrukturu (brány) a má k ní i technickou dokumentaci, měla by přece být možnost soutěžit i bez toho, aby Kapsch poskytl státu součinnost, což on z tržní logiky neudělá. Ale budiž, problém je to složitý.
Čtěte o posudcích ve prospěch Kapsche:
Posudky pro ministerstvo: Mýtné brány může spravovat jen Kapsch
I pokud bychom ale my, laikové, uvěřili, minimálně firma SkyToll, která provozuje mýtný systém na Slovensku, vytrvale státu tvrdí, že to jde. A že by to zvládla za míň, než nabízí Kapsch. Něco by o tom konkurence vědět mohla, když si nějakého toho šikulu od Kapsche přetáhla. Právě SkyToll poslal před pár dny předsedovi vlády dopis (a rozdával jej dál na všechny strany), v němž znovu upozornil, co bude následovat, když mýto bude nadále bez soutěže provozovat Kapsch. A že je to rozhodnutí protizákonné.
Zejména koaličním partnerům ČSSD a lidovcům se do zvedání ruky pro další zakázku za šest miliard pro Kapsch fakt nechtělo. Tak nějak tušili, že stát se do toho maléru dostal sám a že nouze, kterou si zadavatel sám přivodil, není dostatečným důvodem, aby se nesoutěžilo. Ostatně antimonopolní úřad to už několikrát ve svých verdiktech řekl dost jasně.
Proto se ministři ČSSD a KDU-ČSL celkem lišácky snažili donutit Ťoka, aby jím prosazovaný postup posvětila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová jako gestor veřejných zakázek. Ostatně Šlechtová je ze stejné stáje jako Ťok, tak ať si strana průšvih vyžere. Šlechtová se prý ještě minulý pátek nechala slyšet, že se nenechá zavřít…
S Kapschem na věčné časy
Ťokovi se nicméně dnes podařilo kolegy na vládě přesvědčit, že jiná cesta než poslat Kapschi dalších šest miliard opravdu není a nevystaví se tím nebezpečí. Otázkou nicméně nadále zůstává, co se stane, pokud SkyToll u antimonopolního úřadu uspěje a ten státu zakáže smlouvu s Kapschem na další tři roky uzavřít. Ministerstvo dopravy nemá plán B. Lex mýto se už napsat a schválit nestihne, tedy nehledě na to, že řešit každé selhání politiků a úředníků speciálním zákonem opravdu není správné.
I kdyby se stát rozhodl přejít na kupony, musel by se změnit zákon, který definuje zpoplatnění dálnic jako výkonové, nikoliv časové. Navíc distribuci známek bratru za 220 milionů by musel opět vysoutěžit. V nespolední řadě by výnos z mýta klesl o miliardy.
V tuhle chvíli kabinet katastrofický scénář zažehnal. To ale neznamená, že by tím měl tenhle smutný příběh, který má řadu viníků a kromě neschopnosti je za ním jistě i hodně dobře odvedené práce, skončit. Někdo by se měl konečně pokusit definovat roli jednotlivých aktérů. Třeba už jen proto, aby ti samí nemohli být u toho, až se za tři roky tak nějak provalí, že se přes veškerou snahu opět nepodařilo nic vysoutěžit a bude třeba požádat Kapsch, aby zůstal i nadále.
