Britská královna Alžběta II. přijala v Buckinghamském paláci Miloše Zemana. Českého prezidenta doprovodila manželka Ivana a dcera Kateřina. Zeman při půlhodinové audienci hovořil o desetitisících českých občanech, kteří nyní studují či pracují ve Velké Británii, a o tom, jaký bude jejich osud po britském odchodu z Evropské unie.
Britská panovnice o věci přímo nerozhoduje, její názor - a zejména její sympatie - jsou ale podle Zemana důležité. Po audienci prezident před novináři kritizoval britský soud kvůli osvobození útočníka, který loni v září v Londýně usmrtil českého občana. O tomto případu chce hovořit s ministrem zahraničí Borisem Johnsonem.
Audience, která byla Zemanovým třetím setkáním s britskou panovnicí, se zúčastnily i prezidentova choť Ivana a dcera Kateřina. Ta v Británii studuje a je tak „symbolem britsko-české spolupráce“, poznamenal před novináři Zeman.
Britské královně prý nabídl „stručné expozé o historii česko-britských vztahů“ od středověku do současnosti, vynechal prý jen Mnichovskou dohodu. „A po tomto expozé jsem požádal britskou královnu o podporu při tom, aby čeští občané nebyli diskriminováni ve srovnání s minulým stavem,“ řekl.
Zeman uvedl, že podle odhadů se brexit dotkne 50 až 100 tisíc českých občanů pracujících či studujících v Británii.
„Ať je tomu jakkoliv, každý politik musí vyjádřit především zájem o to, aby naši občané zde mohli jak pracovat, tak studovat, a nebyli diskriminováni proti situaci, kdy Británie ještě byla členem Evropské unie,“ uvedl český prezident. Zastávat se ale podle svých nehodlá těch, kdo v Británii pobírají sociální dávky. „Jde mi o lidi, kteří tu pracují nebo studují. Ti zastání českých politiků zasluhují,“ řekl.
Dary pana prezidenta a jeho paní pro J. V. královnu Alžbětu II. Brož s českými granáty a hedvábný šátek s motivem díla Václava Hollara. pic.twitter.com/wdie76H1U1
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 16. června 2017
Británie z EU vystoupí na jaře 2019. Rozhovory o podobě brexitu začínají v Bruselu v pondělí, skoro rok poté, co o odchodu z unie Britové rozhodli v referendu. Pro unijního vyjednavače Michela Barniera je zachování stávajících práv občanů zemí EU v Británii základní prioritou.
Návštěva ve stínu tragédie
Při dnešním setkání s britským ministrem zahraničí Borisem Johnsonem chce Zeman připomenout „jeden velmi nepříjemný incident“, kdy britský soud nedávno osvobodil útočníka, který usmrtil českého občana. „V Praze by se přeci jenom asi nestalo, aby - když někoho zabijete na ulici - ty, kdo zabili, osvobodili. Česká justice si zasluhuje nejhlubší kritiku, ale takhle hluboko ještě neklesla,“ prohlásil český prezident.
Johnsona prý před britskou královnou označil za možného dalšího britského ministerského předsedu.
Podle českého prezidenta se dnešní návštěva v Buckinghamském paláci odehrála ve stínu tragického požáru výškového domu, který si tento týden v Londýně vyžádal nejméně 30 mrtvých a desítky pohřešovaných. Královna místo neštěstí navštívila krátce před setkáním s českým prezidentem.
Vyznamenání veteránům
Po setkání s královnou Zeman předal v rezidenci českého velvyslance v Londýně vyznamenání několika českým a slovenským veteránům, kteří za druhé světové války sloužili v řadách britského královského letectva (RAF). Předal také diplom o jmenování do generálské hodnosti sedmadevadesátiletému Miroslavu Liškutínovi. Veteránům Zeman tlumočil blahopřání britské královny.
„Nesmírně si vážím českých vojáků, kteří bojovali v britských řadách a mnoha z nich jsem udělil státní vyznamenání. Chtěl bych vyjádřit radost z toho, že to mohu učinit i dnes při příležitosti audience u Jejího Veličenstva,“ řekl Zeman při krátké ceremonii.
President Zeman honouring brave #RAF veterans from #WW2 in London today pic.twitter.com/3JsKlU9tUC
— Jan Thompson (@JanThompsonFCO) 16. června 2017
Jedním z vyznamenaných byl nyní i čtyřiadevadesátiletý letec Ivan Schwarz. „Cítím se fantasticky. Začínám mít takovou sbírku vyznamenání, že se Herman Göring (velitel německého válečného letectva) otáčí v hrobě,“ smál se před novináři. Dodal, že rozhodně hodlá žít přes sto let.
Zeman dnes také zdůraznil, že vyznamenání dostávají ti, kdo se nacistickému režimu aktivně postavili. Vyznamenávat prý nebude lidi, kteří pod nacistickým terorem trpěli. „Utrpení si zaslouží soucit, utrpení si zaslouží lítost, ale za utrpení se nevyznamenává. Státní vyznamenání je vyznamenání za službu vlasti a tedy i za boj za její svobodu,“ vysvětlil svůj postoj prezident s tím, že utrpení samo by například nezávislost státu nikdy nezajistilo.
Českoslovenští piloti působící v RAF za druhé světové války sestřelili či silně poškodili 365 nepřátelských letadel, šest raket V1 a velké množstí průmyslových, zbrojních i dalších objektů.
Dále čtěte:
