Katar není potravinově soběstačnou zemí. Než vypukla krize, dovážel 80 procent potravin od sousedů, zejména ze Saúdské Arábie. Ta ale nyní spolu s dalšími arabskými zeměmi přerušila dopravu a zahájila bojkot země. Katar se tak stal závislým na leteckých dodávkách od svých spojenců - Íránu, Maroka a Turecka. Vláda se již v minulosti snažila podpořit lokální výrobu potravin a současná situace tuto snahu urychlila.
Místní obchodník Moutaz Al Khayyat chce letecky do Kataru dopravit na čtyři tisíce krav, aby zajistil čerstvé mléko pro obyvatele. Holštýnky pro tento účel nakoupil v Austrálii a Americe. Nyní je chce dopravit do Perského zálivu. Al Khayyat předpokládá, že bude potřeba 60 letů, aby se dojnice dostaly na místo určení.
V poušti padesát kilometrů od katarského hlavního města Dauhá už má obchodník kravíny připraveny. Rozšířil svoji farmu, na které choval původně jen ovce. Nyní zabírá plochu 70 fotbalových hřišť. Agentuře Bloomberg Al Khayyat řekl, že plán na chov krav měl připravený už dříve. Katarská vláda, podobně jako ta Saúdská se chce zbavit závislosti na petrodolarech a potravinová soběstačnost je jedním z pilířů této strategie. Izolace v důsledku diplomatické krize jeho plán urychlila.
Původně chtěl dojnice přepravit až v září a po moři. Náklady mu použitím letadel vzrostou pětinásobně na osm milionů dolarů. Al Khayyat toho nelituje. Svůj plán považuje za projev vzdoru proti Saúdům. „Nyní je čas pracovat pro Katar,“ uvedl.
Kupujte místní potraviny
Vláda v mezitím Dauhá spustila kampaň, která propaguje lokální potraviny. V obchodech se vedle tureckého mléka, a íránského ovoce a zeleniny objevily u lokálních produktů letáky v katarských národních barvách, které mají zákazníky upozornit na důležitost lokálně vyprodukovaných potravin. „Vláda zajistila, aby nebyl nedostatek potravin. Nemusíme se bát, že by někdo umřel hlady,“ řekl Umm Issa.
Boeing 747 Íránských aerolinek zásobující Katar potravinami
An #IranAir #B747 "Freighter" being loaded at #Shiraz Airport with #food shipments for #Qatar. #B747F #cargo pic.twitter.com/xYOdF423SO
— Iran Air (@IranAir_IRI) 10. června 2017
Diplomatické styky s Katarem přerušilo jedenáct arabských zemí a vlád. V první vlně to byla Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda. S odstupem po nich následovalo Jordánsko, Mauritánie, Senegal a Džibutsko. Katar je těmito státy obviňován z podněcování extremismu, podpory terorismu a destabilizace v regionu.
Katarský rial kvůli krizi výrazně oslabil
Zdroj: tradingeconomics.com
Jako rozbuška celé krize posloužily zprávy katarské státní tiskové agentury, která zveřejnila výroky vládnoucího emíra šajcha Tamima bin Hamad bin Chalífa Sání. Ten prý měl vyjádřit pochopení pro palestinský Hamas a libanonský Hizballáh. Měl také označit Írán za islámskou velmoc. Katar tyto výroky popřel s vysvětlením, že šlo o hackerský útok.
| Kontroverze s názvem Al-Džazíra |
|---|
| Al-Džazíra je katarská státem podporovaná televizní stanice, která vysílá v arabštině. První vysílání proběhlo v roce 1996. Má přes 70 poboček ve světě a vysílá do 140 zemí. Kanál si proti sobě zvládl popudit takřka celý svět. Nevyhýbá se totiž kontroverzním tématům. Američanům vadí, že Al-Džazíra ukazuje západní oběti, a dává prostor nahrávkám teroristických organizací jako Al-Káida nebo Islámský stát. Vysílá také rozhovory s izraelskými politiky, což pobuřuje například Sýrii. Zároveň židovské organizace považují vysílání za antisemitské. Al-Džazíra je jednou z příčin současné krize. Země, bojkotující Katar považují vysílání za podporu terorismu. |
Americká FBI v rámci pomoci řešení krize vyslala tým, který má vyšetřit údajné hackerské útoky. Podle televize CNN vyšetřovatelé došli k závěru, že za počátkem krize stojí Rusko. Zatím, ale není jasné, jestli hackeři byli napojeni na Kreml nebo na ruské podsvětí. Nicméně nejmenovaný americký vládní zdroj řekl CNN, že „v té zemi (v Rusku) se toho moc nestane bez schválení od vlády“.
Přečtěte si také:
