Finanční správa loni vydala 1561 zajišťovacích příkazů na 3,3 miliardy korun. O rok dříve to bylo 1605 příkazů na částku 3,6 miliardy korun. Zároveň z těchto příkazů správa získala loni zhruba 1,1 miliardy korun a o rok dříve 822 milionů korun. Nepatrný počet firem přitom uspěl se zrušením zajišťovacího příkazu u soudu. Kvůli příkazům přitom správa v poslední době čelí kritice, jedná o nich dnes i Poslanecká sněmovna.
Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy proti potenciálním neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Správce daně však musí mít podle daňového řádu vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena.
Finanční správa čelí kritice, že zajišťovací příkazy zneužívá, a likviduje tak i řadu poctivých firem, které se do řetězových obchodů mohly dostat neúmyslně. Po obstavení účtů totiž řada firem není schopna pokračovat v podnikání a očistí se klidně až za několik let. Výše uvedená suma k zajišťovacím příkazům ale podle Finanční správy nevyjadřuje částku ani hodnotu majetku, s kterou dotčené firmy nemohly disponovat.
Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová ovšem kritiku Finanční správy dlouhodobě odmítá. „Dnes již tedy není možné, aby byl příkaz vydán bez kvalitního odborného posouzení. Rozhodně tedy v jejich vydávání nepanuje stav libovůle. Zajišťovací příkazy musí být a jsou Finanční správou aplikovány obezřetně a trvám na maximálním zvyšování nikoliv jejich kvantity, ale odborné kvality vyjádřené v odůvodnění každého takového příkazu,“ uvedla mimo jiné.
Podle údajů Finanční správy bylo proti celkovému počtu 4990 zajišťovacích příkazů vydaných od počátku roku 2013 do letošního března podáno 2279 odvolání na Odvolací finanční ředitelství, a to od 528 dotčených firem. Odvolací ředitelství OFŘ zrušilo jeden příkaz. „To svědčí o dobrém nastavení správní praxe v rámci Finanční správy. Je tedy zřejmé, že výrazná část vydaných zajišťovacích příkazů nebyla vůbec odvoláním napadena,“ uvedla mluvčí správy Petra Petlachová.
O činnosti finanční správy čtěte dále:
Nachytat, potrestat. Finanční správa vede tři roky daňový džihád
Ze statistik dále vyplývá, že z 528 dotčených firem podalo žalobu ke krajským soudům 121. Z nich bylo 13 rozsudků zrušujících. U nich následně Finanční správa podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) v osmi případech, z toho pět jich soud zamítl, tedy zrušil příkaz.
Samy firmy pak podaly k NSS podle informací od správy 24 kasačních stížností. Z nich v sedmi případech došlo ke zrušení rozsudku krajských soudů, přičemž u dvou soud zrušil zajišťovací příkaz. „NSS tak přistoupil ke zrušení rozhodnutí ve věci zajišťovacího příkazu jen u sedmi daňových subjektů, což představuje 1,33 procenta všech daňových subjektů, které se proti příkazu odvolaly,“ uvedla Petlachová.
Správa ke statistikám uvedla, že počet vydaných příkazů neodpovídá dotčeným firmám, protože jednomu daňovému subjektu může být vystaveno více zajišťovacích příkazů. Zároveň vybraná částka obsahuje i peníze, které daný rok správa získala i z příkazů vydaných v předchozích letech. „Počáteční zajišťování se týkala velkých částek u malého počtu subjektů. Organizátoři zejména karuselových podvodů reagují na tento institut diverzifikací rizika drobením transakcí na menší částky a četnější operace s využitím více zapojených subjektů. Tento trend ještě umocnilo kontrolní hlášení,“ uvedla Petlachová.
Přečtěte si také:
