Ideální nárůst počtu přijímaných studentů lékařských fakult by byl 15 procent. V dnešním pořadu Partie televize Prima to řekl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Konkrétní počty přijímaných studentů budou záviset na kapacitě učeben a laboratoří. Mohlo by jich být 150 až 200 ročně. Poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) nepovažuje zvyšování počtu mediků za dostatečné řešení nedostatku lékařů. Klíč podle něj spočívá v přerozdělení kompetencí zdravotnického personálu.
Ludvík chce, aby lékařské fakulty neodmítaly z kapacitních důvodů uchazeče, kteří udělají přijímací zkoušky. „Musí se stanovit, co znamená udělat přijímací zkoušky. To musejí udělat univerzity samy,“ řekl Ludvík. Na vzdělávání vyššího počtu studentů budou fakulty potřebovat 460 milionů korun, které jim musí zajistit ministerstvo školství. Tuzemské univerzity každoročně opouští 1050 absolventů, z toho je 820 českých, uvedl Ludvík.
Svoboda tento krok, který se vzhledem k délce studia a dalšího vzdělávání lékařů projeví za deset let, považuje za řešení následku, nikoliv příčiny nedostatku lékařů. Ti by se podle něj neměli věnovat tak širokému spektru činností jako dosud. Část kompetencí by měl převzít jiný zdravotnický personál. „Pokud nezměníme strukturu kompetencí, tak bude časem potřeba lékařů ještě vyšší. Pořád to vychováváme stejně, lékař o všem rozhoduje,“ řekl bývalý přednosta gynekologické kliniky.
Ludvík uznal že například v noci slouží v tuzemských nemocnicích výrazně více lékařů, než by muselo. V zahraničí se to řeší příslužbami, kdy je lékař na telefonu. „V Motole slouží v noci 97 lékařů, na západě by jich to pokrylo v pohodě 60,“ řekl Ludvík, který byl před nástupem na ministerstvo ředitelem motolské nemocnice.
S přechodem některých kompetencí na zdravotní sestry se počítalo, když k plné kvalifikaci začaly potřebovat vysokou nebo vyšší odbornou školu. Nenastalo to. „Narazili jsme na konzervatismus českých lékařů, kteří se o své kompetence dělit nechtějí,“ uvedl ministr.
Nedostatek ambulancí je podle něj zejména v pohraničí. „Máme doktory strašně špatně rozmístěné. Dostupnost zdravotní péče v pohraničí je daleko horší,“ řekl. Plánuje o tom jednat se zdravotními pojišťovnami.
Více peněz do zdravotnictví přinese zvýšení plateb za státní pojištěnce. Ludvík se ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) dohodl, že porostou o 3,5 miliardy korun ročně v každém z následujících tří let. Svoboda to vidí jako nedostatečné řešení, zdravotnictví by podle něj nemělo být závislé jen na úhradách z daní. Jako jednu z možností vidí spoluúčast pacientů, kterou Ludvík odmítá. Podle něj pro to není prostor kvůli nízkým mzdám. Náklady na zdravotní péči přitom podle Ludvíka porostou mimo jiné kvůli většímu rozšíření biologické léčby.
Z českého zdravotnictví čtěte dále: