Francouzské centristické hnutí Republika v pohybu (REM) prezidenta Emmanuela Macrona dnes s přehledem vyhrálo druhé kolo parlamentních voleb. Vítězství, které mu podle zpřesňujících se odhadů výsledků přineslo pohodlnou nadpoloviční většinu míst v Národním shromáždění, ale nebylo tak přesvědčivé, jak předpovídaly předvolební průzkumy. Spolu se spojenci má dosáhnout na zhruba 395 mandátů v dolní komoře, kde zasedá 577 poslanců. Přitom průzkumy mu dávaly naději aspoň na dalších sto poslanců.
Na druhém místě mají skončit pravicoví Republikáni se 126 poslanci, třetí socialisté a jejich spojenci s necelými pěti desítkami zákonodárci. Radikální levice zastoupená Nepodrobenou Francií a komunisty má obdržet asi 26 mandátů, nacionalistická pravice - Národní fronta - osm křesel. Další malé strany a nezávislí kandidáti obsadí podle všeho deset míst.
Nízká volební účast představuje rekord za posledních skoro 60 let, kdy funguje ve Francii poloprezidentský systém vládnutí známý pod názvem pátá republika. Přisuzuje se to jednak všeobecně rozšířenému přesvědčení, že vítězství hnutí Republika v pohybu prezidenta Emmanuela Macrona je jisté, jednak dnešnímu letnímu počasí. Denní teploty překračovaly 30 stupňů Celsia a kdy mnoho lidí se jelo raději koupat. Podle televize BFM „mnoho Francouzů vyměnilo volební lístky za plavky“.
V druhém kole parlamentních voleb v roce 2012 hlasovalo přes 55 procent voličů, v roce 2007 a 2002 kolem 60 procent. V předchozích volbách od roku 1958 se k urnám vždy dostavily aspoň dvě třetiny voličů.
Premiér Edouard Philippe v první reakci na volební vítězství prohlásil, že Francouzi „dali jasnou většinu prezidentovi a vládě“. Podle něho dali voliči přednost „naději před hněvem a důvěře před ústupem“. „Před rokem by si nikdo nedokázal představit takovou politickou proměnu,“ prohlásil premiér, který pochází původně z tábora nyní opozičních Republikánů. Vláda podle něho volební výsledky vyhodnocuje „jako požadavek na úspěch“. Kabinet prý v nadcházejících měsících bude realizovat svůj program s „velkou pokorou“, ale zároveň s „naprostým odhodláním“.
Bude Macron evropským Obamou? Přečtěte si více
Bývalý bankéř a ministr hospodářství minulé socialistické vlády Macron chce s pomocí svých poslanců uskutečnit řadu reforem. Prosadit se má zákon o morálce a etice v politice. Dále se mají posílit pravomoci bezpečnostních složek v boji proti terorismu, což umožňuje zatím jen výjimečný stav vyhlášený po předloňském masakru v Paříži. V ekonomice si pak Macron stanovil za první úkol zpružnit pracovní právo, čehož chce dosáhnout zrychlenou procedurou, zahrnující vydávání vládních dekretů, aby se vyhnul dlouhým parlamentním debatám. Dekrety musejí ovšem v konečné fázi stejně uzákonit poslanci. V zahraniční politice se Macron hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování Evropské unie.
Vůdkyně nacionalistů a Macronova neúspěšná soupeřka z voleb hlavy státu Marine Le Penová, která se poprvé úspěšně probojovala do Národního shromáždění, prohlásila, že Macron může mít většinu v parlamentu, ale že jeho politické ideje jsou menšinové. Vůdce kampaně pravicových Republikánů François Baroin prohlásil, že „verdikt je jasný“. Dodal, že jeho strana, která byla posledních pět let v opozici proti doposud vládnoucím socialistům, v této pozici zůstane tedy i nadále. První tajemník Socialistické strany Jean-Christophe Cambadélis v reakci na odhady výsledků, které socialistům a jejich spojencům slibují jen pět desítek poslaneckých míst, ohlásil svou rezignaci.
Český premiér Bohuslav Sobotka uvítal, že Macron se po volbách opře o jasnou parlamentní většinu. Je prý také rád, že neuspěla nacionalistická pravice.
Dále čtěte:
