Hnutí centristického francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu (REM) zvítězilo v nedělním prvním kole parlamentních voleb se ziskem 28,21 procenta hlasů a společně se spojenci z centristické formace MoDem dosáhlo 32,32 procenta. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které oznámila volební komise.
Tradiční konzervativní pravice si připsala 21,56 procenta, z toho Republikáni 15,77 procenta, a na třetí příčce se umístila nacionalistická Národní fronta (FN), kterou podpořilo 13,2 procenta voličů. Ultralevicová Nepodrobená Francie dosáhla na 11,02 procenta a až na pátém místě skončili socialisté, které volilo 7,44 procenta občanů. To vše při rekordně nízké volební účasti, která činila 48,71 procenta.
V Národním shromáždění, které má 577 křesel, by Macron se svými spojenci mohl po druhém kole obsadit 400 až 445 míst. Poražení konzervativci a socialisté varují před monopolem moci.
Po druhém kole voleb, které je naplánováno na příští neděli, by republikáni mohli obsadit 80 až 100 parlamentních míst, socialisté 30 až 40 křesel, krajní levice deset až 20 a Národní fronta by měla mít čtyři, nanejvýš deset mandátů.
Premiér Édouard Philippe už po oznámení odhadů slíbil voličům razantní reformy a prohlásil, že „Francie je zpátky“. Silný výsledek Macronova hnutí v prvním kole ukazuje, že Francouzi podporují jeho první kroky na světové i domácí scéně, řekl předseda vlády.
Přečtěte si analýzu francouzské politické scény:
Maršem k triumfu. Macronovo hnutí chce volit třetina Francouzů
Dokonce i ministr, vyšetřovaný kvůli aféře s nemovitostmi, Richard Ferrand, s přehledem postoupil do druhého kola, poznamenala agentura AFP. Zároveň zdůraznila, že Macronovo hnutí po pouhém roce své existence dokázalo rozdrtit strany tradiční levice a pravice, které se podílely na moci po 60 let.
Pravice, která v začátku kampaně doufala, že prezidenta zbaví většiny a donutí k soužití, podle projekce specializovaných agentur by mohla skončit se 70 až 130 poslanci. Vůdce pravice v dosavadním parlamentu, François Baroin, vyzval k mobilizaci, která by zabránila soustředění moci v rukou jediné strany.
| Francouzský tisk o drtivém vítězství, ale i rekordní neúčasti |
|---|
| „Kdo by si to myslel? Kdo by to řekl? Politické uskupení, které ještě před dvěma lety neexistovalo, se chystá drze shrábnout většinu v Národním shromáždění, a boří tím politickou krajinu, která se dlouho zdála neměnná,“ napsal komentátor konzervativního deníku Le Figaro. Komentátoři ale zároveň poukazují na to, že rekordní neúčast ve volbách brání závěru, že voličstvo plně akceptovalo Macronův projekt. „Ani 24 procent z prvního kola prezidentských voleb, ani padesátiprocentní nedělní nepřítomnost nesmí vytvářet iluzi, že Francie přestoupila na 'Macronmanii',“ píše podnikatelský list L'Opinion. |
Na levici socialisté exprezidenta Françoise Hollandea, kteří dosud kontrolovali půlku sněmovny, zřejmě zeslábnou na méně než 40 křesel. „To je bezprecedentní ústup,“ uznal jejich šéf Jean-Christophe Cambadélis, kterého voliči v neděli vyřadili, stejně jako kandidáta socialistů na prezidenta Benoîta Hamona.
Zvrat postihl i krajně pravicovou Národní frontu, jejíž předsedkyně Marine Le Penová byla před měsícem Macronovou soupeřkou v druhém kole prezidentského klání; projekce dávají Národní frontě jen deset poslaneckých míst, namísto dosavadních dvou mandátů. Pro tuto protipřistěhovaleckou a euroskeptickou stranu je to „zklamání“, připustil místopředseda Florian Philippot. Le Penová, která by poprvé mohla usednout ve francouzském parlamentu, vyzvala „vlastenecké voliče“ k „silné mobilizaci“.
Tyto volby nedokázaly Francouze masivně zmobilizovat. Poprvé za 60 let většina voličů zůstala doma, což podle expertů odráží jistý fatalismus vůči „vlně“, na které surfuje Macron. Zdá se, že výsledky každopádně potvrzují touhu po obnově politické scény, z níž Francouzi vyřadili favority tradičních stran ve prospěch donedávna neznámého devětatřicetiletého Macrona, jehož vláda kombinuje osobnosti z pravice, levice a občanské společnosti. Dnešní tisk oceňuje Macronův velký úspěch, jehož politický význam však relativizuje míra neúčasti, přesahující 51 procent.
Čtěte také:
