Venezuelský prezident Nicolás Maduro podepsal dekret o svolání ústavodárného shromáždění, které by mohlo přepsat základní zákon země. Opozice burcuje k odporu proti záměru šéfa státu, kterého podezírá, že chystá "obrovský podvod", aby se udržel u moci.
Maduro na jednání vlády podle agentury AP neupřesnil, jakým způsobem bude shromáždění vytvořeno a kdy by se mohlo sejít. Zdůraznil nicméně, že rozhodovat budou „pracující“, a ne politické strany.
Dříve na prvomájové manifestaci šéf státu hovořil o tom, že z 500 členů shromáždění má asi 200 až 250 volit přímo dělnická třída a další části společnosti, například zdravotně postižení, zbytek má být zvolen podle územního principu.
„Nechci občanskou válku,“ řekl na manifestaci Maduro. „Svolávám skutečnou ústavní moc, abychom dosáhli míru, který republika potřebuje, a porazili fašistický převrat a aby lid dosáhl klidu, harmonie a opravdového národního dialogu,“ dodal a vybídl své přívržence chystat se na „veliké vítězství“.
Vůdce opozice Henrique Capriles vyzval národ vyjít do ulic, aby zabránil „diktátorovi Madurovi“ a jeho klice „spáchat ústavní podvod“. „Maduro chystá podfuk, aby se vyhnul všeobecným, přímým a tajným volbám, zatímco lid va ulicích požaduje respektovat ústavu. Maduro nesvolává ústavodárné shromáždění, o kterém pojednává ústava, ale maskuje probíhající státní převrat proti demokracii,“ prohlásil předseda parlamentu Julio Borges.
Přečtěte si o chlebové válce:
Venezuela v chlebové válce. Vláda zatýká pekaře
Venezuelou několik týdnů otřásají rozsáhlé demonstrace, které vypukly poté, co se nejvyšší soud na konci března rozhodl převzít pravomoci parlamentu, který kontroluje opozice. Soud posléze verdikt pod tlakem zrušil, protesty ale pokračují.
Střety s policií během protivládních demonstrací, požadujících Madurovo odstoupení, si od počátku dubna vyžádaly skoro tři desítky mrtvých, asi 400 zraněných a asi 1600 lidí bylo zatčeno. Opozice obviňuje z násilí Madurovy ozbrojené stoupence.
Demonstrace pokračovaly i v pondělí: v Caracasu pořádkové síly použily slzný plyn, zatímco demonstranti odpovídali házením kamení a dav skandoval „Svobodu, svobodu!“. Potyčky si podle radnice vyžádaly skoro čtyři desítky raněných, z nichž tři byli postřeleni.
Současné nepokoje ve Venezuele jsou nejhorší od roku 2014. Tehdy při několikaměsíčních protestech proti Madurovi přišlo o život 43 lidí.
Ústavodárné shromáždění v roce 1999 úspěšně použil Madurův předchůdce Hugo Chávez. Jeho přívrženci shromáždění skutečně ovládli, byli však zvoleni v celostátních volbách, tedy nikoliv způsobem, o jakém hovořil Maduro.
O krizi ve Venezuele čtěte více:
Horší než za války: Madurova Venezuela se vymyká měřítkům
