Proruští radikálové ze samozvaných východoukrajinských lidových republik dnes vyhlásili stát Malorusko, k němuž přičlenili 19 z 24 ukrajinských regionů i "dosavadní" hlavní město Kyjev. Oznámila to ruská agentura TASS. Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě. Hlavním městem nového "federálního státu", jehož ústava se prý chystá, má být Doněck.
„My, zástupci bývalých ukrajinských regionů, oznamujeme vytvoření nového státu, který je právním nástupcem Ukrajiny. Souhlasíme s tím, že nový stát ponese název Malorusko, protože sám název Ukrajina se zdiskreditoval,“ citovala ruská agentura z „ústavního aktu“ povstalců. Na shromáždění v Doněcku ho přečetl úřadující místopředseda doněcké „vlády“ Alexandr Timofejev.
„Ústavní akt“ separatistů má údajně zastavit občanskou válku a vyloučit další oběti. Nový útvar je následnickým státem Ukrajiny, uvedl šéf doněckých radikálů Alexandr Zacharčenko. V Malorusku bude podle něj vyhlášen po dobu tří let výjimečný stav, v jehož rámci bude platit zákaz činnosti politických stran.
Vlajkou nového státu se má stát prapor Bohdana Chmelnického, zakladatele prvního státu kozáků, který se podle ruského výkladu dějin snažil sjednotit Ukrajinu s Ruskem.
| malorusko |
|---|
| Název Malorusko, či Malá Rus, se pro Ukrajinu po staletí hojně užíval v Rusku a často v ruském prostředí zaznívá dodnes. Podle jazykových expertů jde spíš o imperiální archaismus z dob carského období. Separatisté v Doněcku a Luhansku nicméně od povstání v roce 2014 používají pojmy Malorusko nebo Novorusko pro regiony, které si nárokují. V létě roku 2014 požadovala přejmenování Ukrajiny na Malorusko Lidovědemokratická strana ruského nacionalisty Vladimira Žirinovského. |
| Malá Rus byla v minulosti zejména v Rusku a Polsku chápána jako geografická analogie Velké Rusi (dnešního Ruska), Bílé Rusi (dnešního Běloruska) či Červené Rusi (haličského regionu na západě Ukrajiny). |
Mluvčí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka v reakci na dnešní krok separatistů uvedl, že Ukrajina obnoví svrchovanost nad celým svým územím. „Ukrajina obnoví svou svrchovanost nad Donbasem i Krymem,“ napsal v twitteru mluvčí Svjatoslav Ceholko. Ruská nejvyšší místa zatím dnešní vývoj oficiálně nekomentovala.
Předseda výboru Státní dumy pro záležitosti postsovětského prostoru Leonid Kalašnikov v první reakci prohlásil, že krok povstalců lze „lidsky pochopit“. Separatisté by nicméně měli být „v podobných záležitostech ostražitější“. „Jako šéf výboru to podpořit nemohu. Jako člověk, komunista a poslanec už dávno Rusko vyzývám, aby tyto státy (lidové republiky) uznalo,“ řekl Kalašnikov.
Proruští radikálové zahájili v roce 2014 povstání proti Kyjevu odděleně v Luhanské a Doněcké oblasti, v jejichž zabraných regionech vyhlásili své „lidové republiky“. Občasné tendence ke spojení opakovaně narážely na osobní rozbroje, politické ambice a mocenské spory. Pojem Novorusko, kterým separatisté i jejich spojenci v Rusku operují, se přitom dosud vztahoval spíš na jihovýchodní regiony Ukrajiny, nikoli na rozsáhlé oblasti až ke Lvovu, které má povstalecké Malorusko zahrnovat.
| Proruští separatisté dosud vyhlásili dvě lidové republiky |
|---|
| Boje na východě Ukrajiny mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou vypukly 6. dubna 2014, kdy demonstrace proruských radikálů v Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny přerostly v potyčky s policií, okupaci správních budov a v boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. |
| V dubnu vznikly na územích dosavadních ukrajinských Doněcké a Luhanské oblasti samozvané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. V květnu se v těchto republikách konalo referendum, ve kterém se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost. |
| Obě republiky následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazuju na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. |
| Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie, která se v roce 2008 odtrhla od Gruzie po rusko-gruzínské válce o tuto republiku. |
| Obě republiky mají vlastní vládu i parlament, vlajku, pořádají volby a vydávají vlastní doklady. Počátkem letošního roku ruský prezident Vladimir Putin platnost těchto dokladů pro Rusko potvrdil dekretem, což Kyjev označil za porušení mezinárodního práva a mírových dohod. Šéf Luhanské lidové republiky Igor Plotnickij to potom označil za krok k ruskému uznání „lidových“ republik. Jako měna se v obou republikách používá především ruský rubl. |
| Podle údajů luhanských separatistů se od začátku konfliktu počet obyvatel Luhanské lidové republiky“ snížil z 2,2 milionu na něco více než 1,5 milionu. Na území Doněcké lidové republiky žije 2,3 milionu lidí. Celá Ukrajina má celkem podle posledních odhadů ukrajinského statistického úřadu přes 42 milionů obyvatel. |
| Pozornost nedávno vyvolalo otevření „zastupitelského centra“ Doněcké lidové republiky v Ostravě, za kterým stála předsedkyně stejnojmenného spolku a údajná honorární konzulka Nela Lisková. Soud nakonec spolek zrušil, podle něj jeho činnost byla nezákonná a překrývala se s činností jiných subjektů veřejné správy. |
Přečtěte si také:
