Americké zpravodajské služby prý získaly po listopadových volbách nezvratný důkaz o tom, že Rusko poskytlo elektronické dokumenty Demokratické strany portálu WikiLeaks. Materiál, který Moskva získala pomocí hackerského útoku, předala WikiLeaks prostřednictvím třetí strany, uvedli ve středu podle agentury Reuters tři američtí činitelé. Bližší podrobnosti k tomu, jak se k důkazu dostali, neuvedli z obav, aby nevyzradili metodiku své práce.
Americké tajné služby ¨jsou již delší dobu přesvědčeny, že Rusko stojí za hackerským útokem, který před volbami uškodil demokratické kandidátce Hillary Clintonové. Nyní však jejich představitelé hovoří o nových důkazech, které přímo propojují Moskvou organizované kybernetické zločince se skupinou, jež i v minulosti stála za zveřejněním řady tajných informací amerických úřadů.
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange přitom popřel, že by získané informace pocházely od ruské vlády. Nezpochybnil ale, že se k nim jeho organizace dostala přes zprostředkovatele. „Naším zdrojem není ruská vláda. Není to úřad žádného státu,“ řekl v úterý v rozhovoru s televizí Fox News Assange, který se kvůli obavám z možného vydání do USA dlouhodobě ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně.
Trump o zapojení Ruska pochybuje
Nastupující americký prezident Donald Trump stále zpochybňuje, že Rusko za hackerskými útoky stojí. Ve středu jako jeden z důkazů na twitteru citoval právě Assangeovo prohlášení s tím, že do počítače šéfa kampaně demokratické kandidátky Hillary Clintonové Johna Podesty by se „dokázal dostat i čtrnáctiletý“ kluk. Chyba podle Trumpa spočívala v nedostatečném zabezpečení elektronické komunikace demokratů.
Jiné podrobnosti navzdory dřívějším slibům zatím Trump nezveřejnil; patrně tak hodlá učinit až po páteční schůzce s představiteli tajných služeb, kteří jej mají informovat o svých závěrech. Podobný brífink již dnes čeká končícího prezidenta Baracka Obamu, jehož vláda čelí tlaku kvůli tomu, že úřady nedokázaly na kybernetické útoky včas reagovat.
Kauzou se dnes bude zabývat rovněž senátní výbor pro obranu, před nímž budou vypovídat čelní představitelé tajných služeb včetně jejich šéfa Jamese Clappera, ředitele Národní bezpečnostní agentury (NSA) Michaela Rogerse či náměstka ministra obrany pro tajné služby Marcela Lettrea.
Projekt WikiLeaks, který má za cíl zveřejňovat na internetu významné utajované vládní a korporátní dokumenty, vznikl v roce 2006. Mimo jiné v roce 2010 zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku i v Afghánistánu a zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie.
O aféře ruských hackerských útoků čtěte více:
Tajným službám nevěří. Trump se odvolává na Assange
Putin americké diplomaty nevyhostí, Obama prý chtěl provokovat
