Francouzský hlasovací systém v podstatě už nyní zajišťuje hnutí En Marche pohodlnou většinu.
Jestliže pro prezidentské volby ve Francii platí, že vítěz druhého kola dostává i hlasy lidí, kteří mu moc nefandí, slibují parlamentní volby ještě větší pikantnost. Přestože zmizela negativní motivace (snaha zabránit úspěchu Marine Le Penové z Národní fronty), hnutí prezidenta Emmanuela Macrona se patrně přehoupne přes nadpoloviční většinu.
Současné průzkumy Ipsos či OpinionWay zakládající se na odpovědích až 15 tisíc respondentů přisuzují En Marche zisk 30 až 33 procent, což by mu mohlo vygenerovat 335 až 355 z celkového počtu 577 křesel v Národním shromáždění. Francouzské parlamentní volby jsou dvoukolové a proběhnou 11. a 18. června. Zatímco do druhého kola postupuje každý kandidát se ziskem alespoň 12,5 procenta, vítězem druhého kola může být jen jeden kandidát z každého okrsku. Třetina hlasů se tak snadno přetvoří na zisk nadpoloviční většiny mandátů.
Připomeňte si francouzské prezidentské volby:
Na žebříčku preferencí jsou druzí republikáni s 22 procenty, třetí Národní fronta s 18 procenty, čtvrté je radikálně levicové hnutí „Francie nesehnutá“ Jean-Luca Mélenchona a teprve pátí jsou socialisté exprezidenta Francoise Hollanda.
Pakliže získá Macron s teprve rok starým hnutím, jež mezitím stačilo přetáhnout řadu voličů republikánů i socialistů, skutečně většinu, obdrží tak mandát uskutečnit reformní program založený na nízkých korporátních daních, pružném pracovním právu, nových učebních oborech a také proevropské politice.
| De Gaullův zesilovač |
|---|
| Ve francouzském systému působí efekt jménem „fait majorité“, nazývaný též „de Gaullův zesilovač“. Přesvědčivý úspěch prezidentského kandidáta, zvláště centristického, obvykle navýší zisky jeho strany v parlamentu. Pakliže se volby konají měsíc po prezidentských, což je případ letošního roku, základna neúspěšných kandidátů se obyčejně zhroutí, když se zklamaní voliči neobtěžují přijít ke druhému kolu. |
Čtěte také:
