Lidé včetně politiků si po celý dnešní den připomínali na řadě míst Česka události, které v listopadu 1939 vyústily v uzavření českých vysokých škol a v roce 1989 v pád komunismu.
Nejvíce akcí se konalo tradičně v Praze a jejich tématem byla nejen připomínka výročí 17. listopadu. Zazněla i kritika prezidenta Miloše Zemana nebo návrhu skupiny poslanců na obnovu trestnosti veřejného hanobení prezidenta. Hlasitě slyšet ale byli i Zemanovi příznivci. Sám prezident se oficiálních oslav nezúčastnil a zůstal na zámku v Lánech.
Kvůli oslavám byly nasazeny stovky policistů. V několika případech museli od sebe oddělit skupiny oponentů. Odpoledne zabránili snaze příznivců hnutí Antifa narušit shromáždění hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. V podvečer od sebe oddělili průvod Zemanových sympatizantů a krajní pravice provolávající třeba „Nic než národ“ od jejich odpůrců. Ti skandovali „Běžte domů, spletli jste si dobu“. Příznivci Zemana s nápisy „Ať žije Zeman“ či přeškrtnutými vlajkami EU pak pod ochranou těžkooděnců dokončili pochod z Letné na Betlémské náměstí.
Policisté při akcích k výročí 17. listopadu zadrželi v Praze devět lidí. Většinu proto, že neuposlechli jejich výzvy v Křižovnické ulici, kde průvod sympatizantů Zemana zablokovali jeho odpůrci. Jednoho muže zadrželi na Jiráskově mostu kvůli údajné propagaci nacismu.
Probuzení společnosti
Největší akce v Praze byly uspořádány na Národní třídě, Albertově či Václavském náměstí. Tisícovky lidí rozezněly na Václavském náměstí budíky, které měly podle pořadatelů symbolicky probudit občanskou společnost, která „svým spánkem a lhostejností umožňuje pošlapávání demokratických principů a hodnot“. O „malé době normalizační“ hovořil v souvislosti s nynější atmosférou ve společnosti rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Projevy se nesly i ve znamení kritiky Zemana. Organizátoři zdůrazňovali, že akce není protestem, prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale na twitteru napsal, že se z avizované oslavy svobody stal klasický antizemanovský politický mítink.
U pražské Hlávkovy koleje občané hned ráno uctili památku nacisty zavražděných studentů v roce 1939 a připomněli listopad 1989. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) by ale ani jedno z výročí nemělo být předmětem politických bojů. Řada dalších politiků včetně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) položila ráno květiny a zapálila svíčky k památníku 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Sobotka u této příležitosti prohlásil, že je důležité, aby měl demokratický stát silný sociální rozměr, pokud si má demokracie a svoboda udržet podporu.
O pár hodin později začala na Národní třídě akce s názvem Korzo Národní, organizovaná vysokoškoláky. Součástí byly koncerty nebo divadelní představení a lidé se mohli prostřednictvím informačních panelů seznámit i s osobními příběhy účastníků sametové revoluce.
Kolem 14:00 dorazil na Národní třídu i průvod z Albertova, kde uspořádaly celodenní akci studentské spolky spolu s Univerzitou Karlovou. Loni studenti na místo, kde si pravidelně připomínali 17. listopad, nesměli kvůli shromáždění Bloku proti islámu za účasti Zemana. Dnes se ve svém manifestu přihlásili k hodnotám liberální demokracie a odstraňování bariér mezi lidmi. K manifestu se připojili i někteří rektoři, oplácejí tak studentům podporu k jejich vystoupení na alternativní oslavě 28. října. Z úst některých zazněla i nepřímá kritika Zemana a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Třeba podle bývalého politika a pedagoga Petra Pitharta se lidé nemají nechat rozdělovat údajnou příslušností k uměle vytvořeným skupinám a neměli by volit namísto stran firmy.
Ocenění pro Bradyho
Proti populismu a Zemanově politice bylo namířeno i shromáždění stovek lidí na Hradčanském náměstí. Po projevech řečníků se lidé vydali na akci na Václavském náměstí. Stejný cíl měl i satirický průvod občanských iniciativ a spolků. Vyšel z Kampy a prostřednictvím masek v nadživotní velikosti znázorňoval témata, kterými se dlouhodobě spolky a iniciativy zabývají nebo se jich aktuálně dotýkají. Poukázal tak například na Zemana, vztahy s Čínou nebo potřebu používání obnovitelných zdrojů.
Při příležitosti svátku také byly v pražském Národním divadle uděleny Ceny Paměti národa bojovníkům proti komunistické totalitě Ludmile Váchalové, Jitce Malíkové, Antonu Tomíkovi a Rudolfu Dobiášovi a přeživšímu z koncentračních táborů Jiřímu Bradymu. Jimi oceňuje obecně prospěšná společnost Post Bellum zlomových momentů minulého století.
V Brně si stovky lidí připomněly tragické události roku 1939 jako každoročně lampionovým průvodem. Ostatní demonstrace včetně extremistických přitáhly nejvýše 200 lidí. V Ostravě si desítky lidí připomněly výročí vzpomínkovým pochodem centrem města, zazpívaly i píseň Jednou budem dál, jednu ze skladeb provázejících sametovou revoluci.
V Českých Budějovicích lidé rozsvítili na náměstí Přemysla Otakara II. svíčky poskládané do slova demokracie a na hlavním náměstí v Liberci rozezněli desítky budíků, mobilních telefonů a zvonů, aby vyjádřili svou nespokojenost se situací ve společnosti i nedávnými událostmi na politické scéně, které považují za ohrožení demokracie v Česku. Už dopoledne se zhruba stovka lidí sešla u Památníku obětem komunismu v Liberci, kde položili květiny a zapálili svíčky.
Výročí takzvané sametové revoluce si připomněli setkáním se studenty a vzpomínkovými akcemi i slovenští politici. Opozice i krajní levice svolaly vlastní shromáždění.
Podívejte se na online přenos:
