Severoatlantická aliance zůstává pro Spojené státy základním kamenem transatlantické vazby, prohlásil dnes v centrále NATO v Bruselu nový americký ministr obrany James Mattis. Jeho dnešní setkání s kolegy z ostatních členských států je první schůzkou představitele nové americké administrativy Donalda Trumpa se zástupci ostatních zemí aliance.
Podle Mattise je spravedlivý požadavek, aby všichni, kdo mají užitek z nejlepšího systému obrany na světě, také nesli odpovídající podíl nutných nákladů. „Neměli bychom nikdy zapomínat, že to je nakonec svoboda, kterou zde v NATO bráníme,“ poznamenal americký ministr.
Spojené státy už delší dobu žádají ostatní členské země, tedy především evropské spojence a Kanadu, o splnění slibu vydávat na obranu dvě procenta jejich hrubého domácího produktu. A prezident Trump se dokonce zmínil o možnosti, že vůči státům, které v tom zaostávají, by USA nemusely splnit své spojenecké závazky. Mattis dnes ale připomněl jiná slova nového prezidenta o tom, že alianci silně podporuje.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes řekl, že vyšší obranné výdaje evropských členů a Kanady jsou jeho prioritou od nástupu do funkce v roce 2014. Podotkl, že po letech škrtů nyní nejnovější údaje ukazují, že se výdaje na obranu evropských spojenců a Kanady loni zvýšily o 3,8 procenta, což zhruba odpovídá deseti miliardám dolarů (asi 250 miliard korun). „To je významné, ale nestačí to,“ uvedl Stoltenberg.
Přečtěte si také:
Rusko provokuje. Vyslalo bombardéry nad západní Evropu
Český ministr obrany Martin Stropnický před novináři připomněl, že USA na nízké výdaje Evropy na obranu intenzivně upozorňovaly už za prezidenta Baracka Obamy. ČR podle něj zvyšuje meziročně rozpočet až o deset procent. „Zdaleka ne všichni za poslední dva až tři roky ten trend otočili tak razantně jako my,“ řekl.
„NATO je uprostřed transformace, vždy se přizpůsobuje bezpečnostním výzvám. To není nic nového, možná se zrychluje tempo změn,“ poznamenal nový šéf Pentagonu. Někdejší americký generál mezi lety 2007 a 2009 stál v čele aliančního velitelství pro transformaci.
Ačkoli podle Mattise události roku 2014 přinutily alianci vystřízlivět, nemá americký ministr obrany pochyby o tom, že NATO dokáže na měnící se okolnosti příslušným způsobem reagovat. „Dokázali jsme to v minulosti, jsem si tedy jist, že společně znovu dokážeme cílevědomě reagovat,“ řekl Mattis, aniž by se výslovně zmínil o tom, že v roce 2014 mimo jiné Rusko obsadilo Krym a vyhrotila se situace na východě Ukrajiny.
Stoltenberg podotkl, že nynější výzvy samostatně nezvládnou ani evropské země ani Spojené státy. Trvající americké závazky podle něj nejsou jen slova, jsou především vidět v činech, například v počtech vojáků USA mířících nyní do Polska a Pobaltí. „Je to jasný důkaz amerického odhodlání stát v těchto neklidných časech při Evropě,“ míní Stoltenberg.
Dále čtěte: