Mayová se už ve středu stane britskou premiérkou

11. 7. 2016

Britský premiér David Cameron ve středu odstoupí z funkce a uvolněného úřadu se ujme nynější ministryně vnitra Theresa Mayová. Vedení konzervativců již Mayovou prohlásilo za novou předsedkyni strany, Cameron obě funkce opouští v reakci na červnové referendum, které rozhodlo o odchodu Británie z EU.

Cestu pro nečekaně rychlou výměnu v čele vlády otevřela náměstkyně ministryně energetiky Andrea Leadsomová, která se dnes překvapivě stáhla ze souboje s Mayovou o vedení Konzervativní strany a tím i o premiérský post. Původně se očekávalo, že jméno nové premiérky bude známo až v září.

Cameron v reakci na krok Leadsomové řekl, že v úterý se naposledy zúčastní zasedání vlády, ve středu pak bude rovněž naposledy v premiérské funkci odpovídat na dotazy poslanců a poté navštíví královnu Alžbětu II., aby jí předal rezignaci. Následně se premiérského úřadu ujme Mayová.

Postavení Mayové již potvrdilo také vedení strany, což bylo spíše formalitou. Ministryně vnitra řekla, že je rozhodnutím strany poctěna a že ho přijímá s pokorou. Znovu také zopakovala, že brexit je nevyhnutelný a že její vláda učiní vše, aby se odchod Británie z Evropské unie stal pro Spojené království úspěchem. Zároveň chce představit novou, jasnou a pozitivní vizi budoucnosti země.

Za ministryni vnitra se během dne postavili například ministr spravedlnosti Michael Gove nebo lídr kampaně za odchod Británie z EU Boris Johnson, tedy dvojice mužů, o nichž se ještě nedávno mluvilo jako o favoritech na premiérský post.

Potřeba stability

Mayovou podpořila také protikandidátka Leadsomová, které v kampani ublížilo vyjádření o tom, že je pro úřad kompetentnější, protože je matkou, zatímco Mayová je bezdětná. V dnešním prohlášení uvedla, že necítí pro svou kandidaturu uvnitř strany dostatečně silnou podporu. Země podle ní nyní potřebuje co nejstabilnější vládu a jistotu ohledně budoucího vedení, kterou by devítitýdenní kampaň před vnitrostranickými volbami nepřinesla.

Vývoj na britské politické scéně po červnovém rozhodnutí o brexitu pozorně sleduje celá Evropa, protože především na nové premiérce bude záležet, kdy Británie spustí proces svého vystoupení z EU.

Před referendem zastávala Mayová názor, že Spojené království by mělo zůstat součástí Evropské unie, do kampaně se ale na rozdíl od Camerona nezapojila. Před plebiscitem o ní média informovala jako o euroskeptické političce.

Mayová se stane po Margaret Thatcherové (vládla 1979-90) druhou ženou v čele britské vlády.

Theresa Mayová (59)
Od května 2010 je ministryní vnitra, ve funkci zůstala i po loňských volbách. Hned první měsíc ve funkci prošla po střelbě v hrabství Cumbria, při které zahynulo 13 lidí, první vážnou zatěžkávací zkouškou. V srpnu 2011 musela čelit nejhoršímu pouličnímu násilí od 80. let v Londýně a v uplynulých letech se musela potýkat převážně s migrační krizí. Na jednáních vždy hájila politiku své vlády, která byla proti rozdělení uprchlíků do zemí unie podle kvót. Kritiku unijních představitelů loni vyvolaly její výroky, že běženci zachycení na moři by měli být vraceni zpět i proti své vůli.
Byla pro členství v EU, ale držela se stranou kampaně.
Dnes prohlásila, že Británie musí snížit imigraci, ale stanovovat pro to nějaká časová vymezení by nebylo prospěšné.
Narodila se 1. října 1956 ve městě Eastbourne v hrabství Východní Sussex na jihovýchodě Anglie. V Oxfordu vystudovala geografii a v 70. a 80. letech pracovala ve finančnictví, například v centrální bance. V letech 1986 až 1994 byla členkou městské rady v jednom z londýnských obvodů.
V roce 1997 byla zvolena do parlamentu, v letech 2002 až 2003 byla jako první žena v historii výkonnou předsedkyní Konzervativní strany. Byla členkou několika stínových vlád konzervativců a v květnu 2010 se stala ministryní vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti. Od roku 2012 byla už jen ministryní vnitra. Při nástupu do funkce ji britský tisk častoval přívlastky jako vyrovnaná nebo bystrá.
Mayová je vdaná, děti nemá.