Minimální mzda vzroste na 11 tisíc korun

Minimální mzda stoupne od 1. ledna na 11 tisíc korun měsíčně, o navýšení o 1100 korun rozhodla na základě dohody se sociálními partnery vláda. Pracující za minimální mzdu tak budou pobírat 66 korun na hodinu.

Přijatý návrh zároveň ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance.

Odbory žádají ještě vyšší růst, a to o dalších 500 korun. Zaměstnavatelé jsou proti. Premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že vláda bude usilovat o další růst. Minimální mzdu pobírá zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, což je 115 tisíc lidí.

Zvýšení minimální mzdy kritizují opoziční politici. Poukazují, že o něm vláda rozhodla krátce před krajskými a senátními volbami. Už aby byly volby, uvedl na twitteru předseda ODS Petr Fiala. Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové z opatření kabinetu z poslední doby krvácí státní kasa.

Po zvýšení dosáhne minimální mzda přibližně 38,2 procenta průměrné mzdy. Náklady podnikatelů na zvýšení minimální mzdy z 9900 na 11 tisíc korun měsíčně budou činit zhruba 3,5 miliardy korun. Ve státní sféře to bude 610 milionů korun. Podle vládní analýzy by tyto náklady při současné hospodářské situaci neměly představovat riziko propouštění a nárůst nezaměstnanosti.

Proti dalšímu růstu minimální mzdy je mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy. Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům. Tlak na základní složku pak zmenšuje pohyblivou motivační část, podotkl už dřív šéf svazu Jaroslav Hanák.

Podle Hospodářské komory ČR může další zvýšení minimální mzdy poškodit některé zaměstnavatele. Podnikatelé jsou přesvědčeni o tom, že se minimální mzda musí odpolitizovat, řekl prezident komory Vladimír Dlouhý. „Plošné zvýšení minimální mzdy nedělá rozdíly mezi specifiky jednotlivých odvětví ekonomiky ani mezi zaměstnavateli,“ upozornil Dlouhý.

Zatímco některých firem se takové zvýšení vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy vůbec nezaměstnávají, u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců s minimální mzdou. V důsledku regulace tak může podle něj dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru.

Průměrná mzda překonala hranici 27 tisíc. Čtěte:

Průměrná mzda vzrostla nad 27 tisíc korun

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu zvýšení minimální mzdy může mít pro malé podnikatele v maloobchodě či cestovním ruchu až likvidační dopady. Jde zejména o malé provozovny na venkově. „Malé prodejny na vesnicích jsou už nyní často na hranici ziskovosti, či dokonce jsou mírně ztrátové. Zvýšení minimální mzdy to ještě prohloubí,“ uvedla prezidentka svazu Marta Nováková. Tyto prodejny podle ní hrají důležitou sociální roli a představují jediné možné místo nákupu pro starší a imobilní obyvatele. Případné uzavření tak povede ke zhoršení obslužnosti venkova.

Odbory žádají v kampani Konec levné práce, aby minimální mzda stoupla na 11 500 korun. „Pracovat a pobírat minimální mzdu u nás znamená být pod hranicí chudoby, to je naprosto neakceptovatelné,“ uvedl nedávno předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Nižší minimální mzdu než v Česku má ze států EU pouze Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, uvedl Sobotka v tiskové zprávě s tím, že rozhodnutí vlády posune stát směrem k vyspělejším ekonomikám. V koaliční dohodě se vláda zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos ve druhém čtvrtletí 27 297 korun. Dvěma pětinám odpovídá zhruba 10 919 korun.

Průměrná mzda stoupla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let. Stále ale platí, že většina lidí na průměr nedosáhne. Medián mezd ve druhém čtvrtletí činil 23 047 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více. Medián představuje číslo, kdy přesně polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina nižší.

Zdroj tabulky: MPSV

Dále čtěte:

Na pokladně 18 tisíc. Odboráři tlačí na minimální mzdu

Odboráři chtějí vyjednat zvýšení mezd až o 5,5 procenta