Úřadující ministryně spravedlnosti USA Sally Yatesová v pondělí nařídila ministerským právníkům, aby před soudy neobhajovali rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znemožnit občanům sedmi muslimských zemí vstup na území USA. Trump krátce nato Yatesovou odvolal z funkce.
Yatesová, která byla vedením úřadu pověřena do brzy očekávaného nástupu Jeffa Sessionse, v pondělí nařídila ministerským právníkům, aby před soudy neobhajovali Trumpův exekutivní příkaz, jehož legálností si nebyla jista. Trump ji krátce nato odvolal s tím, že „zradila ministerstvo“, a nahradil ji prokurátorem ze státu Virginie Danou Boentem, který povede úřad až do Sessionsova schválení Senátem.
Nařízení, které |na 90 dní zamezilo vstup do USA]] obyvatelům Iráku, Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie a na 120 dní přerušilo přijímání uprchlíků, se pokusila zvrátit skupina demokratických senátorů, kteří chtěli předložit návrh zákona rušícího Trumpův výnos. Kvůli odporu republikánů však návrh vůbec neprošel na pořad hlasování.
Velká skupina amerických diplomatů zaslala vedení ministerstva zahraničí memorandum, podle něhož Trumpův výnos nezvýší americkou bezpečnost, je v rozporu s americkými hodnotami a vyvolá protiamerické reakce po celém světě. Bílý dům jejich akce popudila a vzkázal jim, že pokud nesouhlasí, mohou ze služeb státu odejít.
Trumpův příkaz vyvolal ve světě pobouření. Čtěte více:
Svět kritizuje Trumpa za migrační dekret, Merkelová ho rázně odsoudila
Dekret, který stále vyvolává protesty Trumpových odpůrců na amerických letištích, je podle agentury Reuters dílem jeho vrchního poradce Steva Bannona považovaného za zastánce rasistických a xenofobních názorů. Velké množství lidí, kteří v listopadových volbách Trumpa podpořili, s jeho nařízením dává najevo spokojenost.
Trump navíc podle agentury AP připravuje další exekutivní příkaz, jímž chce zavést deportace cizinců, kteří mají sice k pobytu v USA potřebné doklady, avšak jsou závislí na státních příspěvcích v nouzi.
Trumpův migrační zákaz stále rezonuje i za americkou hranicí. Mexiko se rozhodlo uvolni 50 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) na služby advokátů, kteří budou hájit práva mexických imigrantů v USA. Austrálie se pak stala další zemí po Velké Británii a Kanadě, která má pro své občany výjimku z dekretu a její občané mohou do USA cestovat, i když mají i pas některé ze zemí dotčených zákazem. Nový Zéland očekává přiznání stejné výjimky v nejbližší době.
Čtěte také: