Prezident Miloš Zeman stále věří, že se končící šéf hradního protokolu Jindřich Forejt stane velvyslancem ve Vatikánu, záleží na ministerstvu zahraničí a souhlasu Vatikánu, uvedl po návštěvě Sněmovny. Novinářům také řekl, že Forejt na Hradě odvedl dobrou práci. Zatím s ním nemluvil, protože Forejt je nemocný.
„Jenom moje osobní přání je, protože odvedl mnoho užitečné práce, aby se stal velvyslancem ve Vatikánu, kam ho schválila už předminulá vláda,“ uvedl Zeman. Na dotaz, zda je to v současné situaci ještě možné, řekl: „To opravdu záleží na zamini, záleží na agrément, ale já tuto možnost stále vidím.“
Forejt se funkce vzdal v úterý z osobních a zdravotních důvodů. Prezident to odmítl blíže komentovat. „Pan Forejt je nemocný, proto jsem s ním nehovořil. To, že dobrovolně podal rezignaci, jistě víte, vydali jsme to v tiskové zprávě,“ uvedl. Devětatřicetiletý šéf protokolu patří k blízkým Zemanovým spolupracovníkům. V poslední době čelil kritice kvůli několika chybám. Například kvůli pozdnímu příjezdu na státní pohřeb na Slovensku či vyvěšení vlajky OSN místo Severoatlantické aliance. Média tento týden upozornila na existenci kompromitujícího videa, na kterém je údajně Forejt zachycen. Autentičnost záběrů se nepodařilo ověřit.
Forejt je stále zaměstnancem ministerstva zahraničí. Na Hradě působil od roku 2002. O dva roky později se stal šéfem protokolu. Stejně jako Zeman si jeho služeb cenil i bývalý prezident Václav Klaus. Podle dostupných informací Forejt nedokončil vysokou školu, když o tom začala média spekulovat, podal rezignaci, Zeman ji ale odmítl přijmout. Forejt ovládá němčinu, angličtinu, francouzštinu, ruštinu a učí se italštinu.
Loni v dubnu při audienci u papeže Františka ve Vatikánu Zeman Forejta představil jako budoucího velvyslance. Řada diplomatů včetně ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) Zemana za toto vyjádření kritizovala, bývalý velvyslanec ve Vatikánu Pavel Jajtner je označil za nátlak na Svatý stolec. Je totiž nepsaným pravidlem, že jména velvyslanců se veřejně oznamují či komentují až ve chvíli, kdy je schválí druhá strana.
Čtěte o konci protokoláře Forejta ve funkci:
Šéf protokolu Forejt rezignoval, potvrdil Hrad
Veřejné probírání obsazování diplomatických postů se ale nelíbí ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi. Debaty se podle něj mají odehrávat mezi dotčenými státy. O konkrétních jménech Zaorálek v Bruselu, kde je na jednání ministrů zahraničí NATO, vůbec nechtěl mluvit.
„Já budu vždy trvat na tom, že tohle je věc, která se musí odehrávat mezi zeměmi,“ zdůraznil šéf české diplomacie.
Pro to, aby někdo mohl vykonávat funkci velvyslance podle něj platí řada podmínek a kritérií. Zaorálek poznamenal, že obecně se zabývá v těchto otázkách tím, zda dotyčný kandidát „svým profilem, chováním a předpoklady“ naplňuje to, aby mohl být v některé zemi velvyslancem.
Své podmínky a vlastní požadavky ovšem vždy mívá i druhý stát. „Teprve pokud tohle se sejde, tak je možné na nějakém jménu se shodnout. A pak ho říci veřejně,“ podotkl Zaorálek.
Veřejné diskuse o velvyslaneckých postech v zásadě brání druhé zemi se k věci vyslovit. „To bychom se dopustili nezdvořilosti, neslušnosti, tedy něčeho, co podle mne diplomacie nepřipouští,“ dodal Zaorálek.
Ministr také odmítl hodnotit, zda Forejt na Hradě vykovával dobrou práci či nikoliv. „To je něco, co může hodnotit pan prezident. To je práce, kterou dělal pro něho a já s tím nemám mnoho společného,“ poznamenal.
