Rozhovory o Sýrii v kazašské metropoli Astaně skončily dohodou Ruska, Turecka a Íránu o vytvoření mechanismu monitorování porušování příměří v zemi. Podle kazašského ministra zahraničí tyto tři země využijí svého vlivu, aby klid zbraní posílily. Jak přesně by mechanismus měl fungovat, neuvedl. Zmocněnec OSN rozhovory v Astaně ocenil, za pozitivní je označila i Moskva. Syrští povstalci ale se závěrečným prohlášením spokojeni nejsou. Vadí jim, že dokument legitimizuje vojenskou roli Íránu v Sýrii.
Dokument říká, že všechny tři země budou pokračovat ve společném úsilí bojovat proti Islámskému státu a stoupencům teroristické sítě Al-Káida v Sýrii. Vyzývá rovněž syrské povstalce, aby se distancovali od radikální skupiny Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra napojená na Al-Káidu). Dokument také dodává, že jednání v Astaně připravila další, tentokrát politické rozhovory o Sýrii, které se mají uskutečnit v Ženevě 8. února.
Konflikt nemá vojenské řešení
Teherán, Moskva a Ankara se rovněž shodly, že syrský konflikt nemá vojenské řešení, a podpořily ochotu opozice účastnit se únorových jednání ve Švýcarsku.
Přečtěte si, jaké zájmy v Sýrii sleduje Írán:
Jak podržet Asada: Írán do Sýrie posílá šíity
Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura, který se schůzky rovněž účastnil, rozhovory ocenil. Uvedl, že politický proces by měl pokračovat na únorovém jednání v Ženevě. Hlavním hráčem v souvislosti s tímto politickým procesem podle něj zůstává OSN.
Jednání upevnila příměří
Zástupce syrské vlády Bašár Džaafarí řekl, že kazašská jednání pomohla upevnit již téměř měsíc trvající příměří v této blízkovýchodní zemi. Označil je proto za úspěšná s tím, že by mohla v budoucnosti vést k širšímu dialogu mezi Syřany. „Konečně máme dokument, na kterém jsme se všichni shodli,“ řekl o závěrečném společném prohlášení. Vyjádřil se rovněž k probíhajícím bojům - syrská vláda bude pokračovat v ofenzivě v oblasti údolí Barada nedaleko Damašku. Důvodem je fakt, že „teroristické skupiny“ tam kontrolují hlavní zdroj vody pro syrskou metropoli. Prý za tím stojí skupiny napojené na Al-Káidu. Postalci ale popírají, že by tito radikálové v oblasti působili.
Dvoudenní rozhovory v Astaně od počátku doprovázely rozpory mezi zástupci povstalců a představiteli vlády prezidenta Bašára Asada, kteří spolu nejednali přímo. Za opozici byli v Astaně zástupci skupin bojujících proti režimu, které vedl Muhammad Allúš. Syrskou vládní delegace, v níž byli i zástupci armády, vedl vyslanec při OSN Bašár Džaafarí. Ten hned po pondělních úvodních proslovech odsoudil řeč povstalců, která podle něj byla provokativní a nestoudná. Povstaleckou delegaci zároveň označil za zástupce teroristických ozbrojených skupin.
Zazněla tvrdá slova
S tvrdými vyjádřeními následně přišel i vůdce rebelů Allúš. Režim prezidenta Asada popsal jako teroristický stát a uvedl, že příměří v oblasti se může stát realitou pouze v případě, že obě strany povedou i politická jednání.
Rebelové naopak se závěrečným prohlášením z rozhovorů spokojeni nejsou. „Írán má na svědomí množství vojenských ofenziv, které vedou k násilnému odsunu tisíců Syřanů. Toto komuniké přitom roli Íránu legitimizuje,“ uvedl jeden ze členů povstalecké delegace. Podle jiného bylo Turecko při jednáních slabé a nepodařilo se mu protlačit do dokumentu více požadavků z pozice rebelů.
Přečtěte si o křehkém příměří v Sýrii:
Mezi syrským režimem a povstalci platí příměří, přesto došlo ke střetům
