Rozhovory mezi Evropskou unií a Británií o britském odchodu z evropského bloku by se měly nejprve zabývat především rozvázáním vzájemných vztahů a zajištěním právní jistoty pro občany, firmy a mezinárodní partnery, navrhuje předseda Evropské rady Donald Tusk. Až poté, co bude v této oblasti dosaženo "dostatečného pokroku", budou možné přípravné a předběžné diskuse o budoucích obchodních vztazích.
„Zahájení paralelních vyjednávání o všech tématech ve stejnou dobu, jak někteří v Británii navrhli, nebude,“ prohlásil Tusk. EU ale podle něj sdílí britskou touhu udržet silné vzájemné vztahy i po brexitu.
„Silné vazby přesahující ekonomiku a zahrnující bezpečnostní spolupráci zůstávají v našem společném zájmu,“ zdůraznil šéf Evropské rady. Text jeho návrhu, který zveřejnil server Politico, také připomíná, že vztah nečlenské země s EU nemůže přinášet stejné výhody jako plnoprávné členství v unii.
Dokument Tusk předložil poté, co vláda premiérky Theresy Mayové ve středu oficiálně oznámila britský záměr opustit evropský blok. Dopis, kterým tak ministerská předsedkyně učinila, se zmiňuje právě o možnosti souběžných jednání o podobě britského odchodu i o budoucích vztazích. „Musíme zajistit, že Británie dodrží všechny své finanční závazky a záruky, které na sebe jako členský stát převzala,“ uvedl předseda unijních summitů s tím, že EU své závazky dodrží.
Přečtěte si esej o konci jedné epochy Evropské unie
Tusk odmítl, že by EU vystavovala Londýnu „účet za brexit“ či pokutu za odchod. „Mluvíme jen o spravedlnosti a o závazcích. Nemám pochyb, že obě strany chtějí ukázat, že se k sobě při jednáních hodlají chovat spravedlivě,“ řekl.
O textu, který Tusk připravil, bude nyní jednat ostatních 27 unijních států, jejichž lídři by konečnou podobu měli potvrdit na mimořádném summitu 29. dubna. Podle maltského premiéra Josepha Muscata ale už nyní panuje v zásadě shoda. „Jako předsednická země považujeme Tuskův návrh za konstruktivní,“ řekl Muscat na Maltě novinářům. Mayová podle něj ve svém dopise sama uznala, že její země má vůči EU závazky.
Dobře informovaný představitel unie dnes v Bruselu vysvětlil, že o tom, co je onen „dostatečný pokrok“ v jednáních tak, aby bylo možné začít řešit i rámec budoucích vzájemných vztahů, rozhodnou premiéři a prezidenti 27 zemí unie. „Je to politická otázka, ale tři základní věci jsou práva občanů, rozpočet a Irsko,“ naznačil tento představitel EU.
Na základě rozhodnutí summitu vypracuje Evropská komise soubor směrnic pro konkrétní vyjednávání, které už budou státy schvalovat kvalifikovanou většinou. Do praxe je bude uvádět vyjednávací tým komise vedený někdejším eurokomisařem Michelem Barnierem. Dnešní Tuskův dokument připomíná, že na jednání jsou dva roky a lhůta vyprší 29. března 2019.
„Rozhovory, které začínají, budou složité, komplexní a někdy konfrontační. Tomu se nelze vyhnout,“ poznamenal šéf Evropské rady. Sedmadvacet unijních států ale podle něj nehodlá Brity trestat. „Brexit sám o sobě je dostatečný trest,“ doplnil. Po více než 40 společných letech si podle něj obě strany zaslouží co možná nejhladší rozvod. S premiérkou Mayovou se hodlá sejít ještě do mimořádného summitu. Také podle Muscata budou jednání tvrdá, ale nepůjde o válku.
Jsou obchodní výhody členství v EU imaginární? Přečtěte si více:
Věcí prvořadé důležitosti je ochrana občanů EU žijících a pracujících v Británii a Britů v EU, upozornil novináře Tusk. Až do brexitu jsou jejich práva zajištěna. „Ale musíme zajistit jejich postavení a situaci po (britském) odchodu recipročními, realizovatelnými a nediskriminačními zárukami,“ řekl. Je též potřeba zabránit právnímu vakuu pro společnosti v době, kdy po brexitu přestane v Británii platit unijní právo. Podle Tuska tak bude základním cílem jednání minimalizace nejistot a zmatků způsobených britským rozhodnutím z EU odejít. „Jde v zásadě o snahu nějak kontrolovat škody,“ poznamenal.
Tuskův dokument se také zmiňuje o případných přechodných uspořádáních, pokud to bude právně možné. Ta však musí být jasně definovaná a časově omezená a předpokládají trvající platnost všech unijních pravidel. Tuskem předložený text rovněž upozorňuje na význam mírového procesu v Severním Irsku a na snahu vyhnout se vzniku „tvrdé hranice“ mezi Irskem a britským Severním Irskem. Odstavec je také věnován britským vojenským základnám na Kypru.
O dopadech brexitu dále čtěte:
