Řidiči osobních aut budou muset od roku 2019 platit za jízdu na německých dálnicích. O zavedení mýtného dnes hlasy německé vládní koalice rozhodl Spolkový sněm. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes prohlásil, že by se Česko mohlo připojit k chystané žalobě dalších zemí proti německému opatření.
Opatření kritizované německou opozicí i některými evropskými státy se citelně dotkne i českých řidičů, kteří hojně využívají dálniční síť v sousední zemi. Sobotka opatření považuje za diskriminační. „Nemyslí si to jen Česká republika, ale pokud vím, tak také Rakušané, Poláci a řada dalších zemí,“ uvedl.
Nyní české úřady zpracují analýzu textu normy, který byl nakonec schválen, uvedl premiér. „Je tady skupina zemí, která chce na toto německé rozhodnutí podat žalobu, pokud tu budou reálné argumenty na stole, tak by se Česká republika mohla k této žalobě připojit,“ řekl Sobotka.
Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství emisí. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 676 korun), dvouměsíční od 7 do 50 eur (189 až 1351 korun). Nejdražší roční mýtné přijde na 130 eur (3513 korun).
| Sobotka: Je to diskriminace |
|---|
| Zavedení mýtného pro osobní auta v Německu od roku 2019, které dnes schválil tamní Spolkový sněm, považuje český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za diskriminační. Novinářům to řekl v Praze před odletem na summit EU do Říma. Česko by se mohlo připojit k chystané žalobě dalších zemí proti německému opatření, pokud pro to budou dostatečné argumenty, uvedl Sobotka. Opatrnější přístup má zatím ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který chce počkat na analýzu pravidel německého mýta. Nyní české úřady zpracují analýzu textu normy, který byl nakonec schválen, uvedl premiér. „Je tady skupina zemí, která chce na toto německé rozhodnutí podat žalobu, pokud tu budou reálné argumenty na stole, tak by se Česká republika mohla k této žalobě připojit,“ řekl Sobotka. |
Dálniční známka bude elektronická a řidiči si ji budou moci koupit na internetu, v mobilní aplikaci nebo na dálnicích poblíž německých hranic. Musí přitom uvést poznávací značku vozu i údaje o objemu motoru nebo jeho emisní normě. Pokud technické údaje nevyplní, bude jim automaticky účtován nejvyšší poplatek za vybrané časové období.
Kompromis s Bruselem
Německo už sice zákon o mýtném pro osobní auta schválilo v roce 2015, kvůli výhradám Evropské komise a protestům sousedních zemí ho ale dosud nezavedlo. Evropská komise původní normu považovala za diskriminační a spolkovou republiku loni v září žalovala u unijního soudu. Po zhruba dvou měsících se obě strany dohodly na kompromisu, který spočívá ve zvýhodnění velmi ekologických vozů a snížení cen za krátkodobé dálniční známky pro cizince.
Spolkový sněm dnes tento kompromis vtělil do dvojice novel navzdory odporu opozičních stran Levice a Zelených, podle níž je finančně nejistý, protievropský a zavádí nové hranice. Ministr dopravy je naproti tomu přesvědčen, že mýtné, které se má začít vybírat za dva roky, je spravedlivé, evropské a ekologické.
I dnes schválené úpravy ale počítají s tím, že dálniční poplatky budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Řidiči aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na dálničních poplatcích.
Daň z motorových vozidel platí němečtí řidiči v závislosti na stáří vozidla, výši emisí a druhu a objemu motoru. Obecně platí, že čím starší a škodlivější auto, tím vyšší je daň. U osobních vozů se běžně pohybuje v rozmezí několika desítek až stovek eur za rok. U nákladních aut hraje ve výpočtu daně roli i jejich hmotnost.
Kritika a rozpaky
Dnes schválený systém mýtného kritizuje několik evropských zemí, podle nichž je nadále diskriminační vůči zahraničním řidičům. Rakousko kvůli němu hrozí žalobou. „Z našeho pohledu je německé mýtné protiprávní,“ zopakoval dnes svůj postoj ministr dopravy Jörg Leichtfried.
Na německé politické scéně budí rozpaky také finanční stránka plánu, který může být podle některých odborníků i ztrátový. Ministr dopravy Dobrindt si od zavedení dálničních poplatků pro osobní auta slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun).
Terčem debat je také otázka provozu na dálnicích v příhraničních regionech, které často využívají i cizinci. Výjimky v pohraničí žádá komora německých zemí Spolková rada, protože se obává, že by paušální zavedení mýtného ohrozilo příhraniční obchod a spolupráci. Ministerstvo dopravy s výjimkami na dálnicích nepočítá a argumentuje tím, že cizinci už takhle budou osvobozeni od platby za použití silnic prvních tříd. Není vyloučeno, že kvůli tomu Spolková rada uplatní právo námitky, což by zavedení mýtného mohlo ještě zkomplikovat.
Spolková republika je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Nákladní vozy už za jejich použití platí řadu let.
Čtěte dále:
Německo investuje biliony do dopravy
