Spory začaly prosakovat v tu nejméně vhodnou chvíli, kdy český generální štáb zrovna dokončuje plány modernizace armády. Do nových radarů, pásových obrněných vozidel či houfnic hodlá v příštích letech nalít desítky miliard korun. Švédský obranný průmysl je na chystané zakázky nažhavený - čeští vojáci od Stockholmu nakupují rádi, skandinávské firmy mají u nás dobrou pověst, a navíc patří k osvědčeným obchodním partnerům. Češi však nechtějí jenom nakupovat, rádi by i prodávali. A Švédům se od nás moc nakupovat nechce.
„Kvůli nevyváženému obchodu s vojenským materiálem mezi oběma zeměmi roste nespokojenost českých politiků“ upozornil Tomáš Kuchta, náměstek ministra obrany, na nedávném Švédsko-českém dni obranného průmyslu ve Stockholmu. A podle informací týdeníku Euro se bude věc projednávat i během listopadové návštěvy premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ve Švédsku.
| Vojenský export z Česka do Švédska (v milionech korun) | |
|---|---|
| 2011 | 80 |
| 2012 | 138 |
| 2013 | 28 |
| 2014 | 116 |
| 2015 | 32 |
Zdroj: AOBP ČR
Nepoměr je zřejmý na první pohled. Na švédské technice závisí nejen české nadzvukové letectvo (JAS-39 Gripen), ale z velké části i protivzdušná obrana (mobilní raketové komplety RBS-70), dělostřelectvo (radiolokátory Arthur) či speciální jednotky (protitankové střely Carl-Gustav M3). Celková hodnota těchto nákupů jde do desítek miliard korun.
Ve srovnání s tím proudí z Česka do Švédska jen zlomek. Třeba vloni tam odešlo zboží v celkové hodnotě 32 milionů korun - českých. „Do Švédska se vyváží software, simulátory, výkovky, odlitky a díly pro leteckou techniku“ vypočítává Jiří Hynek, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.
Nespokojenost probublává od uzavření nového pronájmu na čtrnáct gripenů. Za jejich užívání v letech 2015 až 2027 dá Česko 1,7 miliardy korun, ale kontrakt nedoprovázejí žádné ofisetové programy ani jiné možnosti, které by nechaly vydělat tuzemské firmy.
Velká očekávání
Situace se proto přiblížila ultimátu - buď si od nás něco koupíte, nebo máte utrum. Tento vzkaz nejvíc děsí dvě zbrojovky. Jednou z nich je BAE Systems Hägglunds, favorit padesátimiliardové zakázky na dodávky 210 pásových obrněných vozidel. Do ohrožení se dostal i Saab, jenž chce české armádě prodat své mobilní 3D radary. Na tento nákup dá ministerstvo obrany 3,6 miliardy korun, další čtyři miliardy půjdou do údržby a oprav.
Nutno zdůraznit, že Švédsko si začalo hrozící potíž uvědomovat. Hledá cesty, jak do své obrany začlenit technologie s razítkem „made in Czech Republic“. Průkopníkem může být pardubická společnost Era. Saab ji přizval k vybudování pozemní protivzdušné obrany Švédska GBAD (Ground-Based Air Defence).
Ochranný systém se bude skládat z aktivních radarů, raket a pasivních sledovacích systémů, které by měl dodávat pardubický podnik. Konkrétně půjde o radary Vera NG. Kolik a za jakou sumu jich do Švédska v letech 2018 až 2025 zamíří, nechce Era prozradit. „Jelikož jednání o spolupráci na tomto projektu jsou v počátcích, je předčasné hovořit o nějakých konkrétních informacích, natožpak číslech,“ reaguje Lenka Stejskalová Reichová, mluvčí Ery.
| Zbrojní firmy loni vyvezly materiál v hodnotě 15 miliard korun. Přečtěte si více:
Čeští zbrojaři loni slavili rekord. Nejvíc vyváželi do Iráku |
Další možnost se otevírá uherskobrodské České zbrojovce. Velení švédské armády připravuje nákup malých zbraní a v rámci prvotní studie ji oslovilo. „Počítáme s tím, že v nadcházejících týdnech odešleme k testování vzorky naší nové útočné pušky BREN2,“ přibližuje Lubomír Kovařík, generální ředitel České zbrojovky.
Tím ambice českého obranného průmyslu a ozbrojených sil zdaleka nekončí. Jako z říše fantazie zatím působí plán, aby Aero Vodochody protlačilo do švédských vzdušných sil svůj nový výcvikový letoun L-39 NG. Anebo vize, aby skandinávští piloti gripenů trénovali v pardubickém Centru leteckého výcviku.
Velká očekávání krotí Jiří Hynek: „Švédsko se chová tak, jak se chovají i ostatní západoevropské země. Z důvodu bezpečnosti preferuje v dodávkách vojenského materiálu vlastní výrobce. Ze zahraničí nakupuje pouze tehdy, jde-li o produkt, který nejsou jeho firmy schopny vyrobit.“
České dveře do NATO
Za úspěch českých firem se nicméně přimlouvají i zástupci švédského obranného průmyslu. Vědí, že v situaci, kdy Praha většinu strategických vyzbrojovacích zakázek řeší mezivládní dohodou s velkým prostorem pro zákulisní vyjednávání, ztrácejí výhodné pozice.
„O dysbalanci víme, je to téma. Jenže velkým problémem je, že švédské ozbrojené síly nakupují stále méně. A to nejen v zahraničí, ale i od domácích výrobců,“ krčí rameny manažer jedné švédské zbrojovky.
Přitom ztráta českého trhu může Stockholm citelně zabolet. Coby nečlenská země NATO potřebuje Švédsko udržovat obchody s Prahou i kvůli našemu členství v Severoatlantické alianci. Tak se může dostat i do ostatních armád sdružených v paktu.
Švédské výrobky v české armádě
JAS-39 Gripen
Cena: 40 miliard korun (pronájem v letech 2005 až 2027)
Lehké protitankové zbraně Carl-Gustav M3
Cena: 70 milionů korun (plus další desítky milionů za munici)
Raketové komplety RBS-70 + RBS-70 NG
Cena: 1,8 miliardy korun (do roku 2020)
Dělostřelecké radary Arthur
Cena: 1,8 miliardy korun (plus údržba za 40 milionů korun ročně)
