Nezaměstnanost v Česku v červnu klesla na čtyři procenta z květnových 4,1 procenta. Uchazečů o práci bylo 297 439, což je nejnižší počet nezaměstnaných od června 1998. Oznámil to Úřad práce. Nezaměstnanost vytrvale klesá od února, meziročně se snížila o 1,2 procentního bodu. Naopak počet volných pracovních míst se meziměsíčně i meziročně zvýšil. Podle analytiků se nízká nezaměstnanost stává ekonomickou nevýhodou.
Vývoj nezaměstnanosti podle úřadu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období, kdy nezaměstnanost pravidelně klesá. „Trh práce ovlivňuje především růst české ekonomiky, průmyslové výroby a sezónní práce, které jsou v plném proudu. Zejména ve stavebnictví, lesnictví a zemědělství,“ uvedl úřad práce.
Počet volných pracovních míst nabízených přes úřady práce stoupl v červnu na 183 500, což je o 9457 více než v květnu a o 49 561 více než před rokem. Úřad zároveň zaznamenal i vyšší poptávku zaměstnavatelů po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry, těchto pozic ke konci června evidoval 9415. Zájem je i o brigádníky, poptávka je například po prodavačích rychlého občerstvení a zmrzliny či po instruktorech na dětských letních táborech.
Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 1,6 uchazeče, nejvíce na Karvinsku, a to 10,1. Během června se na úřadech práce nově zaregistrovalo 36 305 lidí, naopak 47 387 uchazečů o zaměstnání z evidence odešlo. Novou práci v červnu získalo 28 460 lidí.
Spočítejte si výši podpory v nezaměstnanosti na webu Finance.cz
V souvislosti se sezónními pracemi, ale i vysokým počtem míst v průmyslu, klesl počet nezaměstnaných mužů. V červnu jich bylo meziměsíčně o 8103 méně, celkem 139 112. Pokud jde o absolventy všech stupňů škol a mladistvé, ti zatím celkovou statistiku podle úřadu nijak výrazně neovlivňují. Na konci června jich bylo 10 509. „V tuto chvíli evidujeme vyšší počet dotazů ze strany absolventů nebo ze strany jejich rodičů. Zajímá je především to, kdy jim končí status studenta a jak mají postupovat při první evidenci na úřadě,“ uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.
V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v červnu 42,8 roku. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 75 373 lidí, a to v průměru 6814 korun.
Nízká nezaměstnanost se stává nevýhodou
„Výsledek nijak nepřekvapil, data potvrdila napjatou situaci na trhu práce. Česká ekonomika čelí nedostatku pracovníků, kvalifikovaných i nekvalifikovaných,“ uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Od poloviny roku 2013 trvající hospodářský růst vede ke stále vyšší zaměstnanosti, podotkl.
Podílem volných míst k počtu nezaměstnaných (téměř 62 procent) se zřejmě Česko řadí na druhé místo na světě, a to hned za Japonsko, řekl analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek. Současná úroveň nezaměstnanosti se podle něj čím dál víc stává ekonomickou nevýhodou než výhodou. Volná pracovní síla není a v dohledné době nebude. Podniky se zdráhají propouštět, i když pro zaměstnance momentálně nemají dostatek práce, což zpomaluje pohyb na trhu práce, dodal.
Zdroj: Úřad práce ČR
Průmyslníci se z důvodu nedostatku vhodné pracovní síly potýkají s rostoucím objemem nedodělků, připomněl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Zejména v oblastech průmyslových zón klesla míra nezaměstnanosti na dosavadní minima. V Česku nadále není jediný okres, v němž by míra nezaměstnanosti převyšovala deset procent, což je bezprecedentní situace. Letošního minima by měla podle něho nezaměstnanost dosáhnout v listopadu. Související tlak na růst mezd přiměje Českou národní banku ke zpřísnění měnové politiky, k čemuž dojde nejpozději koncem září, odhadl.
Nejnižší nezaměstnanost v zemi vykazovaly ke konci června okresy Rychnov nad Kněžnou a Praha-východ, kde byla míra nezaměstnanosti 1,2 procenta, respektive 1,4 procenta. Pod dvěma procenty se pohybovala ještě na Jindřichohradecku, Pelhřimovsku a Benešovsku. Naopak nejhorší situace z hlediska nezaměstnanosti panovala na Karvinsku (9,5 procenta) a Mostecku (devět procent).
Z jednotlivých krajů měl stále nejvyšší nezaměstnanost Ústecký kraj s 6,4 procenta. Naopak nejnižší byl podíl nezaměstnaných opět v Plzeňském kraji, kde činil 2,5 procenta.
V mezinárodním srovnání měla Česká republika podle evropského statistického úřadu Eurostat za květen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.
| Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích České republiky za červen 2017 (v procentech) | |
|---|---|
| Praha | 2,9 |
| Středočeský kraj | 3,3 |
| Jihočeský kraj | 2,7 |
| Plzeňský kraj | 2,5 |
| Karlovarský kraj | 4,0 |
| Ústecký kraj | 6,4 |
| Liberecký kraj | 4,1 |
| Královéhradecký kraj | 2,7 |
| Pardubický kraj | 2,6 |
| Vysočina | 3,5 |
| Jihomoravský kraj | 4,7 |
| Olomoucký kraj | 4,4 |
| Zlínský kraj | 3,5 |
| Moravskoslezský kraj | 6,2 |
| ČR celkem | 4,0 |
Zdroj: Úřad práce ČR
| CVVM: Nezaměstnanost považuje za vysokou 16 procent Čechů |
|---|
| Současnou míru nezaměstnanosti považuje podle červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) za příliš vysokou 16 procent Čechů, což je nejméně ve čtrnáctileté historii výzkumu. Za přiměřenou považují míru nezaměstnanosti v Česku dvě třetiny lidí, a každý desátý si myslí, že je příliš nízká. Podíl lidí, kteří v červnu hodnotili úroveň nezaměstnanosti jako příliš vysokou, klesl meziročně o více než polovinu. „Od roku 2013 jde o pokles o 55 procentních bodů,“ uvedlo CVVM. Hodnocení situace na trhu práce v Česku se podle sociologů v jednotlivých krajích liší podle míry nezaměstnanosti v daném regionu. V Moravskoslezském kraji považuje nezaměstnanost za příliš vysokou více než čtvrtina dotázaných. Naproti tomu v Praze či Pardubickém kraji to bylo sedm procent. Pokud jde o příčiny nezaměstnanosti, polovina dotázaných uvedla, že lidé bez práce nemají zájem pracovat. Podle třetiny respondentů nemohou nezaměstnaní nalézt vhodné pracovní uplatnění a 15 procent si myslí, že pro ně není žádná práce. |
Dále čtěte:
