Operační program Podnikání a inovace pomohl jednotlivým firmám, nelze ale říct, zda rozdělené evropské dotace 84 miliard korun podpořily konkurenceschopnost a inovace, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Díky programu podle kontrolorů také vzniklo několikanásobně méně pracovních míst, než 48 tisíc, které vykázali zaměstnavatelé. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), pod které program spadal, závěry NKÚ odmítlo.
„U každého pátého projektu také selhala kontrola ze strany MPO,“ uvedl NKÚ. Zjistil, že některé dílčí cíle programu i jeho globální cíl byly nastaveny příliš obecně. „Nelze tak vyhodnotit, jaký měl celý program přínos pro českou ekonomiku, ani to, jestli byl efektivní,“ napsal kontrolní úřad.
Cíle naplnily dvě ze šesti stanovených priorit programu, u tří byly splněny částečně a u jedné zůstal cíl nesplněn. Priority, u kterých byly cíle splněny, tvořily přes 40 procent peněz pro operační program.
Podle MPO formulace cílů schválila Evropská komise. „To není pouze formalita, ale zásadní rozhodnutí, kterým je stvrzeno řádné nastavení programu,“ uvedl mluvčí František Kotrba. Systém nastavení podle něj nebyl ze strany Komise nikdy rozporován. Praktické splnění cílů projektů a jejich udržitelnost kontroluje ministerstvo na základě zasílání každoročních monitorovacích zpráv příjemců dotace a prostřednictvím kontrol na místě. Těch bylo v průběhu programového období provedeno 1839.
Přečtěte si o kauze údajného zneužití operačního programu ROP Severozápad:
Škoda v kauze ROP Severozápad šplhá ke 14 miliardám
Policie zadržuje tři osoby v kauze ROP Severozápad. U jedné je navržena vazba
Černá díra na peníze: policie obvinila 24 lidí kvůli zneužití evropských dotací
Dle NKÚ některé výsledky projektů, jako například počet nově vytvořených pracovních míst nebo zvýšení tržby, sloužily jen jako takzvané monitorovací ukazatele. Nebyly pro příjemce dotací závazné a měly sloužit jen pro vyhodnocení operačního programu. MPO u monitorovacích ukazatelů spoléhalo jen na informace od příjemců, kteří je ale podle zjištění NKÚ vykazovali v řadě případů nesprávně. „U jednoho příjemce tak podle údajů MPO vzniklo 51 pracovních míst, i když ve skutečnosti jich bylo jen 18. Údaje o počtu pracovních míst přitom MPO využívá při prezentaci výsledků celého programu,“ uvedl kontrolní úřad.
Jako podmínku pro čerpání dotací stanovilo MPO pro jednotlivé projekty závazné ukazatele, podle jejich splnění ale ministerstvo nemohlo vyhodnotit skutečné přínosy projektu, poukázal NKÚ. Jako příklad uvedl centrum informačních technologií za 30 milionů korun ve Slavičíně, kde byl závazný ukazatel naplněn už tím, že příjemce dotace postavil určitou plochu centra. Další cíle závazné nebyly, takže projekt o dotaci nepřišel, i když nenaplnil plán, že v centru bude sídlit pět inovačních firem, vznikne 35 nových pracovních míst a centrum bude spolupracovat s vysokými školami. NKÚ totiž zjistil, že v centru žádné inovační firmy nesídlí, nová pracovní místa nevznikla a spolupráce s vysokými školami se neuskutečnila.
NKÚ kritizuje i ministerstvo obrany. Přečtěte si jeho reakci:
Neflákáme se, reaguje obrana na kritiku NKÚ
„NKÚ pracoval s velmi omezeným vzorkem 61 projektů, a skutečně nelze na základě jednoho projektu (centrum Slavičín) paušálně hodnotit veškeré dopady OPPI a plošně aplikovat negativní závěry na celý operační program,“ dodalo ministerstvo.
Kontroloři také našli projekty, u nichž z prostředků na zvýšení energetické účinnosti v průmyslu podpořilo MPO hotely, akvapark, školy či polikliniku. Zjistili rovněž velké regionální rozdíly v čerpání peněz podle úspěšnosti žadatelů i podílu úspěšně dokončených projektů.
Z operačního programu Podnikání a inovace se podařilo vyčerpat celou částku 84 miliard korun, i když MPO souhlasilo se sankcí 3,7 miliardy korun za nedodržení některých podmínek programu. Tuto částku musela ČR uhradit ze státního rozpočtu, peníze ze sankce se ale podařilo převést na nové projekty. NKÚ prověřil 61 projektů, které získaly dotace za 1,1 miliardy korun.
