Se vznikem nových jednotek a rozšířením počtu vojáků o 5000 počítá v dlouhodobém horizontu novela Obranné strategie České republiky. V nejbližší době ji bude schvalovat vláda, dokument již prošel Bezpečnostní radou státu (BRS). Dokument také uvádí, že by česká armáda mohla v budoucnu spojencům nabídnout brigádní úkolové uskupení i ke zvládání krizí mimo území NATO. Dosud obranné dokumenty počítaly s teoretickým vysláním české brigády jen k zajištění alianční kolektivní obrany.
„Na vývoj ve světě reagujeme nejen změnami branných zákonů, modernizací a posilováním naší armády, ale i úpravou klíčových strategických dokumentů. Původní verze z roku 2012 již neodpovídala realitě,“ sdělil ke změně obranné strategie ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Popisuje podle něj komplexní přístup státu k budování obranných schopností. „Mimo jiné dokument zmiňuje nutnost pořízení přiměřených zásob munice a dalšího materiálu,“ dodal. To by mělo zajistit případnou mobilizace.
Obranná strategie si klade za cíl posílit obranu České republiky v „nepříznivé bezpečnostní situaci“, která nastala v Evropě v posledních letech. Připomíná kroky Ruska na Krymu nebo nestabilitu na jihu a jihovýchodě od hranic Evropy.
Přečtěte si komentáře Ondřeje Stratilíka o české armádě:
Vstávej, zaspali jsme!
Česko-izraelská veselohra se švédskými kulisami
Za nejnaléhavější úkol v obraně Česka materiál označuje odstranění důsledků propadu obranných schopností z minulých let. Obrana České reepubliky má stát na třech pilířích, a to na státu, ozbrojených silách a občanech. Vláda se v dokumentu zavazuje, že do roku 2020 zajistí, aby výdaje na obranu dosáhly 1,4 procenta HDP. Do deseti let se pak má obranný rozpočet „přiblížit“ dvěma procentům HDP, k čemuž se členské státy NATO zavázaly. Česko v současnosti vynakládá jen něco přes jedno procento.
„Na základě hodnocení bezpečnostních hrozeb a z nich vyplývajících rizik je v dlouhodobém horizontu nutné počítat s výstavbou nových jednotek a útvarů k navýšení zejména bojových schopností u pozemních sil a navýšit tak AČR o dalších 5000 osob,“ píše se v dokumentu. Záměr zvýšit počet vojáků ze současných tabulkových 24 162 již vedení ministerstva a armády v nedávné minulosti zmiňovalo. Materiál i nadále počítá s profesionální armádou, účast na přípravě na obranu státu má být stále dobrovolná, a to až do chvíle ohrožení státu.
„Vrátili jsme se ke znovuzavedení ambice, aby Česká republika byla schopna poskytnout brigádní úkolové uskupení i pro mezinárodní operace ke zvládání krizí, tedy i mimo kolektivní obranu,“ uvedlo k obranné strategii tiskové oddělení ministerstva obrany.
Co si o působení Stropnického na ministerstvu myslí Jan Hamáček? Přečtěte si rozhovor
Regionální obranná spolupráce má být postavena na dvou pilířích, a to na spolupráci s Německem a se zeměmi Visegrádu. Součástí kooperace s Německem je vyčlenění české brigády do německé divize. Zástupci ministerstev obou zemí se na tom již nedávno domluvili. Česká jednotka zůstane pod českým vedením, spolupráce má být intenzivnější třeba při cvičení. Důraz je kladen i na obranný průmysl, který je podle strategie jedním ze stavebních kamenů bezpečnostní struktury státu.
Dokument také uvádí, že bude možná potřeba změnit koncept takzvané odložené potřeby. V minulosti se v souvislosti s obranou předpokládalo, že ohrožení státu se bude vyvíjet postupně, a budou tedy dlouhé varovné doby. Události třeba na Ukrajině však ukázaly, že konflikt může nastat náhle. Armáda proto musí mít neustále k dispozici dostatečné množství materiálu, zásob a zajištěno zásobování. „V tomto kontextu bude posouzen a případně revidován koncept odložené potřeby,“ uvádí dokument.
O české armádě dále čtěte:
Česko se chce napřesrok zapojit do posílení NATO na východě
Sdílejme vojenská letadla, navrhuje Česku Německo
USA chtějí Česku prodat starší děla. Armáda to zvažuje
Kauza MADR: Stropnický neřešil cenu, radary budou o 600 milionů dražší
