Švýcarský kanton Ženeva v úterý navrhl snížení korporátní daně z 24,2 na 13,49 procenta. Druhé největší město alpské země by se tak přiblížilo daňovým sazbám Irska, Lichtenštejnska nebo Kypru.
Návrh na snížení daně podala vláda kantonu, která tím chce ulevit téměř tisícovce nadnárodních firem, které na jeho území sídlí. „Je to pro nás matka všech bitev. Nemůžeme si dovolit prohrát, protože je v sázce atraktivita Ženevy a vývoj naší ekonomiky po další generace,“ prohlásil pro agenturu Bloomberg ženevský úředník Vincent Subilia.
„Cílem reformy je zachovat pracovní místa v kantonu,“ dodává Pierre Maudet, šéf úřadu pro bezpečnost a ekonomiku. Zahraniční firmy představují 40 procent tamní ekonomiky a zaměstnávají kolem 76 tisíc lidí v téměř půlmilionovém regionu. V Ženevě sídlí například Procter & Gamble.
Vzhledem k nesouhlasu levicové opozice je pravděpodobné, že nakonec budou rozhodovat občané v referendu, píše agentura Bloomberg.
V Ženevě sídlící korporace v nedávné minulosti, stejně jako společnosti po celém Švýcarsku, postihly problémy. Mezi největší patří dopady silného franku, kontroverze kolem imigračních kvót nebo zánik bankovního tajemství.
Čtěte více o problémech, které potkaly Švýcarsko:
Švýcarské imigrační kvóty: pragmatismus versus gilotina
Švýcarsko tvrdě pociťuje zánik bankovního tajemství
I kdyby návrh prošel, korporátní daň by zůstala nad úrovní preferenční sazby 11,6 procenta, kterou dosud mnohé zahraniční společnosti mají vyjednanou. Tato politika vyvolala kritiku Evropské unie, která požaduje ukončení daňových výhod vybraným firmám, jak diktují evropská pravidla. Švýcarský parlament zrušení preferenčních sazeb zahrnul do své nové daňové reformy, nedojde k němu však dříve než v roce 2019.
Podle banky Credit Suisse nižší daň zvýší konkurenceschopnost Ženevy. V žebříčku atraktivnosti sestavovaném bankou by se posunula na třetí místo z 26 švýcarských kantonů za Curych a Zug. Ve Francii, která Ženevu obklopuje z jihu, západu i východu, platí daň 33,33 procenta.
Jen málo míst v Evropě zdaňuje firmy nižší sazbou, než jakou plánuje Ženeva. V Irsku platí korporátní daň ve výši 12,5 procenta, stejně jako v blízkém Lichtenštejnsku nebo na Kypru. V Černé hoře odvádí firmy jen devět procent ze zisku, na Gibraltaru, v Bulharsku a Bosně deset procent, ukazuje statistika poradenské společnosti KPMG.
Snížení daně by vyvolalo tlak na rozpočet. Vláda kantonu na jihozápadě Švýcarska očekává výpadek ve výši 440 milionů franků (10,87 miliardy korun). Panují proto obavy, které zdůrazňuje levicová opozice, zda neutrpí veřejné služby ve městě. „Pro atraktivitu Ženevy je kvalita veřejných služeb stejně důležitá jako sazba korporátní daně,“ tvrdí Romain de Sainte Marie, vůdce Socialistické strany v ženevském parlamentu.
Švýcaři letos v referendu hlasovali o revoluční změně sociálního systému. Čtěte:
Peníze pro všechny? Švýcarsko hlasuje o základním příjmu
Revoluce se nekoná: Švýcaři odmítli základní příjem
