Nový vrtulník pro českou armádu? V tendru zůstal už jen jeden, říká Pavlačík

Je tím, kdo stojí za obří přehlídkou Dny NATO. Zároveň ale patří k hlavním tvářím české bezpečnostní komunity, a svůj otisk tak nechává i ve vyzbrojování. “Za důležitý považuji zejména nákup nového vrtulníku – proces velice bedlivě sledují firmy, které se zajímají o modernizaci českých pozemních sil,” říká Zbyněk Pavlačík v rozhovoru pro Euro.

Je to jen chvíle, co skončil sedmnáctý ročník Dnů NATO. Jaký byl jejich rozpočet?

Primární část, tedy věci bezprostředně spojené s akcí jako sanita či catering, vychází na 15 milionů. I s personálními náklady je to letos celkově 29 milionů. Od státu máme pouze 480 tisíc korun, oproti tomu do státního rozpočtu odvedeme letos kolem 5 miliónů.

Mezi účastníky bylo i turecké letectvo, ale Ankara v posledních měsících uvnitř NATO vyvolává spíše napětí. Jak se vám s ní jednalo?

Dobře. Je v našem zájmu držet Turecko na naší straně tak dlouho, dokud to bude oboustranně výhodné. Pro Západ je to důležitý spojenec. Turecko si před časem Dny NATO vyhodnotilo jako hub do střední a východní Evropy, kde se bude prezentovat. Oni si Ostravy velice považují.

Vaše akce je pevně spojena s letištěm v Mošnově, které se ale dostává do existenčních potíží. Jak vidíte jeho budoucnost?

Před lety se bohužel udělalo chybné rozhodnutí, že sem nebudou vpuštěny low-costy, které šly do Katowic, a ničím se je nepodařilo nahradit. Potenciál tady je, třeba i pro byznys-jety. Takové linky by se stoprocentně uživily.

Takže na osobní dopravě se dá v Mošnově pořád stavět?

Má to tři aspekty. První je osobní doprava, charterové lety stále narůstají. Dalším je cargo a třetím byznys a general aviation. Nové vedení kraje ví, že se s letištěm musí něco stát, a nás přizvalo do pracovní skupiny, abychom měli možnost vyjádřit se. My potřebujeme vědět, alespoň v těch základních parametrech, že letiště tady ještě za několik let bude.

Aktuální situace je jaká?

Na podzim se má jednat o nabídce na dlouhodobý pronájem, která vzešla od Jaroslava Strnada (majitel skupiny Czechoslovak Group, pozn. red.). Letiště se musí v letech 2020 a 2021 rekonstruovat, dráha je na hranici životnosti, to nebude malá investice, jde o miliardy. S tím je spojena debata „když se to bude modernizovat, tak kvůli čemu?“

Nejviditelnější součástí Dnů NATO je dnes letecká show pro veřejnost, ale v Ostrava se vedle toho stala i místem, kde jednají politici, zbrojaři i zástupci armády.

Určitě spolu jednají o celé řadě témat. Akci děláme posedmnácté a financují ji marketingoví partneři. Jsou to hlavně firmy, které se pohybují v obranném a bezpečnostním průmyslu, a ony samy tomu začaly říkat „malé bezpečnostní Karlovy Vary“, kde se jednou za rok setká kompletní bezpečnostní komunita. Nespolupracujeme s obchodníky nebo prostředníky, spolupracujeme s výrobci. Třeba i těmi, kteří nemají primární zájem v České republice, jako je Aero Vodochody. Takže ano, tady se stýkají, neorganizujeme ale žádná uzavřená jednání či „mecheche“, už to u nás ani nikdo nezkouší. Je dobře, že k tomu kontaktu tady dochází. Lidé se tady můžou bavit v jiném módu než na veletrzích či výstavách, kde je frmol. Letos poprvé dorazily i minidelegace z letectev Jižní Ameriky.

Aby se mohlo o nákupech vůbec diskutovat, armáda musí mít dostatek peněz. Už tři roky je tu koaliční dohoda, podle níž má obranný rozpočet do roku 2020 vystoupat na 1,4 procenta HDP…

Udělalo se to tehdy před odjezdem na alianční summit do Walesu, aby tam česká delegace odjela aspoň s něčím. Od té doby zažívá česká ekonomika silnou konjunkturu - tehdejších 1,4 procenta není dnešních 1,4. Ale pořád je to první krok k tomu, aby přestal stoupat vnitřní deficit české armády - zjistili jsme, že reálný rozdíl mezi českými obrannými výdaji od roku 2002 a deklarovanými dvěma procenty HDP činí 379 miliard korun.

Věříte, že v roce 2020 obranný rozpočet bude skutečně činit 1,4 procenta HDP?

Věříme. Několikrát bylo oficiálně deklarováno, že to všechny koaliční strany chtějí.

Všichni to chtějí, ale minulý ministr financí Andrej Babiš připravil výhled rozpočtu, který s takovým růstem nepočítá.

V červnu jsme jej měli na konferenci, kde byli lídři parlamentních stran, a všichni včetně KSČM jsou pro zvyšování obranného rozpočtu. Takže nemám důvod nevěřit.

Přečtěte si komentáře Ondřeje Stratilíka:

Česká ruleta

Máte transportér? A mohl bych ho vidět?

Letiště jsou výtečná. I bez plotu a záchytného systému

Pane ministře, na slovíčko

Nicméně Babiš svým úkrokem překvapil i ministerstvo obrany.

I nás. Současně s přílivem peněz musí fungovat systém, aby se neutrácely nesmyslně. Některé země dávají na obranu víc než my, ale velké sumy investují třeba do provozu VIP letek.

Pokud se má splnit hodnota 1,4 procenta HDP, což bude zhruba 77 miliard korun, znamená to skok mezi roky 2018 a 2020 o dvacet miliard korun.

Ty prostředky budou skutečně zapotřebí, modernizace bude pokračovat a ty peníze bude za co vynaložit. Ale je důležité, aby i po roce 2020 byla garantována kontinuita dalšího růstu. To je jen poločas.

Další milník – dvě procenta HDP v roce 2025 – tedy berete vážně?

Je důležité mít tenhle psychologický motiv, aby někdo nepřišel a nezačal maximální hodnotu obranných výdajů libovolně snižovat. Rád bych ale zdůraznil, že bezpečnost si automaticky nezajistíme jen tím, že by naše obranné a bezpečnostní výdaje narostly třeba na pět procent HDP. Bezpečnost se nedá jednoduše koupit. Za roky, kdy se stále dokola hovoří o podfinancování armády, došlo ke stereotypnímu vnímání, že se vše automaticky vyřeší jen navýšením na dvě procenta HDP, tak jednoduché to ale není.

V čem je to složité?

Zajištění bezpečnosti je dlouhodobý proces. Řešení problému také moc nepomáhá, že bezpečnostní uvažování u nás není součástí politického mainstreamu. Politici mají stále pocit, že naše vnější bezpečnost je samozřejmost. Toto bohužel není pravda a nevyřeší se to jen navýšením obranných rozpočtů.

Na druhou stranu ministerstvo obrany každoročně nedokáže 4 miliardy utratit.

To je stav věci, věcně to odpovídá realitě. Nicméně za poslední čtyři roky se poprvé neobjevil žádný skandál provázející jakoukoliv armádní zakázku.

A není to tím, že žádná větší armádní zakázka neproběhla?

Věřím, že nákup izraelských radarů MADR a vrtulníků budou brzy dotaženy.

Kdy?

Mám informace, že pořízení radarů by se mělo podepsat v září.

Martin Stropnický je ve “složité” pozici i proto, že české HDP v poslední době rychle roste.

Tomu v alianci rozumí. Důležité je, aby narůstaly nominální výdaje, ty rostou, a byl zachován poměr mezi náklady na investice a mandatorními výdaji. Za důležitý považuji zejména nákup nového vrtulníku – proces velice bedlivě sledují také firmy, které se zajímají o modernizaci českých pozemních sil. To pro ně bude jistá reference, jestli Česká republiky tak velkou zakázku manažersky zvládne.

Jak to víte?

Že to takhle je, vím z pohybu v tomto prostředí.

Pokud tedy nákup helikoptér dopadne špatně, firmy nabízející pásové obrněné transportéry ztratí o Česko zájem?

Můžu říct jen tolik, že sledují, jak jsme schopni ten obchod zrealizovat. Protože nákup vrtulníků a obrněných transportérů bude de facto identický.

Přečtěte si také článek autora o Pavlačíkově vlivu na armádní zakázky:

Zbyněk Pavlačík. Muž v zákulisí bezpečnostního aparátu

Když jsme u nákupu vrtulníků, který navenek působí velmi nepřehledně a srovnávaly se v něm naprosto neporovnatelné typy strojů, napadá mě, jestli ministerstvo obrany postupuje koncepčně.

Za éry Alexandra Vondry jsem se podílel na koncepční Bílé knize o obraně, která vytvořila podmínky, aby se mohlo dít, co se děje dnes. Vzpomínám si na dlouhé a náročné debaty o nadzvukovém letectvu, na stole leželo zrušení dělostřelectva či tanků. Ty věci se nám podařilo obhájit. Pokud by se jednotky zrušily, dnes by měli politici velmi složitou situaci, podařilo se nám zachovat aspoň základní bojeschopnost.

Jaký byl hlavní argument pro zrušení dělostřelectva?

Že jej Česká republika nepotřebuje. Hlavní argument, proč ho zachovat, je nicméně zkušenost z Afghánistánu. Na útok dokáže dělostřelectvo zareagovat do dvou minut, kdežto letecká podpora za patnáct až dvacet.

A ty tanky?

Byl tam argument, že naše kapacita 33 strojů není nic ohromujícího. Jenže kdybychom ji zrušili, těžko by se obnovovala. A tanky mají nenahraditelnou úlohu při demonstraci síly – vyslat někam tank má stále váhu.

Takže když se vrátím k původní otázce – chová se Martin Stropnický a jeho lidé koncepčně?

Na české poměry funguje ministerstvo obrany ještě dobře. Na rozdíl od ministerstva zahraničních věcí není obrana zpolitizovaná. Stropnický nepřivedl žádné své politické náměstky a nezačal jako lidé Lubomíra Zaorálka negovat to, co se dělalo předtím. Věcná kontinuita tam je.

Astronomické výdaje. Modernizace vojska spolkne 144 miliard

Vidíte tedy koncepci i v současných diskuzích o novém vrtulníku?

Nákupní systém vláda-vláda je v této situaci nejlepší. Pokud spolu jednají vlády a není to o lobbování výrobců, je to osvědčený model.

Specifikace armáda udělala správně? Byly tam vrtulníky naprosto rozdílných schopností a tříd.

Já věřím, že to druhé kolo, kde už došlo k zúžení na americký (UH-1Y Venom od Bell Helicopter) či italský (AW139M od konsorcia Leonardo) vrtulník, tenhle problém vyřešilo.

Čili AW139M i UH-1Y jsou srovnatelné stejným mustrem?

Rozhodně jsou si blíže než stroj od Airbus Helicopters, který byl někde jinde. Nicméně víceúčelový a v bojích osvědčený vrtulník v tendru zůstal jen jeden…

Mezivládní dohodou se pořizují i radary MADR. Nepřipadají vám ta česko-izraelská jednání dlouhá?

Já to nesleduji, to není moje oblast.

A nedokazují ty vlekoucí rozhovory s Izraelci, že ministerstvo obrany mezivládní vyjednávání nezvládá?

Musíme se to naučit.

Poslední věc - příští rok si Česká republika připomíná 100. výročí svého vzniku. Dny NATO budou součástí oslav, už je plánujete?

Pracujeme na tom od roku 2014. Budeme spolupracovat se Slezským muzeem v Opavě, které na to dostalo od ministerstva kultury 1,3 milionu. Za ně nachystáme kemp historické techniky z let 1918, 1938 i 1968. Naše akce je součástí oficiálních vládou schválených akcí ke 100. výročí vzniku Československa.

Více o vlivném muži v zákulisí bezpečnostního aparátu čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vychází 18. září. V elektronické verzi ke stažení na www.alza.cz/euro.