Za prvních sedm měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 872 cizinců, což je meziročně o 12 méně, uvádí ministerstvo vnitra. Nejčastěji letos azyl chtěli získat občané Ukrajiny a Iráku. Jejich žádosti tvořily z celkového počtu zhruba polovinu.
Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Letos podali 289 žádostí, což je o 132 méně než od loňského ledna do července. Iráčané loni naopak nebyli ani mezi deseti nejčastějšími národnostmi, které chtěly tuzemský azyl získat, letos české úřady zaznamenaly 133 žádostí. Tento vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který letos začal a do země díky němu přijelo 89 uprchlíků. Vláda však program zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.
Proti loňsku se nově mezi nejčastější žadatele o azyl dostali obyvatelé Číny, kteří letos podali 64 žádostí. Hospodářské noviny nedávno napsaly, že jde o skupinu křesťanů pronásledovaných v domovské zemi kvůli jejich víře. Kolem 50 žádostí podali lidé z Kuby a Sýrie, 30 a víc žádostí pak podali občané Vietnamu a Arménie.
Od letošního ledna do konce července podle statistik ministerstva azyl získalo 132 lidí, dalších 217 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 589 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 598 žádostí čekalo na vyřízení.
Loni požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, což bylo o 369 meziročně více. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 tisíci žádostmi.
Jak se v Česku daří uprchlíkům z bývalé Jugoslávie? Čtěte:
Přes 20 let v Česku. Jak vzpomínají uprchlíci z Jugoslávie na minulost?
