Evropská komise navrhla evropský rámec pro prověřování přímých zahraničních investic v Evropské unii v zájmu bezpečnosti a veřejného pořádku. Konečné rozhodnutí o těchto investicích ale bude vždy na členských zemích unie, zdůraznil místopředseda komise pro růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen. Komise také zahájí podrobnou analýzou toků přímých zahraničních investic do Evropské unie.
Unie podle Katainena je a zůstane jedním z nejotevřenějších obchodních a investičních režimů na světě. „Přímé zahraniční investice jsou významným zdrojem růstu, pracovních míst a inovací. Nemůžeme ale přehlížet skutečnost, že převzetí našich podniků zahraničním investorem může v některých případech poškozovat naše zájmy,“ podotkl místopředseda komise.
Komise dnes připomněla, že zahraniční investor může například usilovat o strategická aktiva umožňující řídit nebo ovlivňovat evropské podniky, důležité pro bezpečnost a pořádek, jako jsou třeba obranné technologie, firmy provozující kritickou infrastrukturu či nakládající s citlivými informacemi. Mechanismy k prověřování zahraničních investic už nyní má 12 členských zemí unie, včetně Německa, Francie, Británie či Polska. Komise dnes hlavním městům nabídla seznam kritérií, podle kterých by měly státy podobné investice nadále posuzovat. Nechybí mezi nimi dopady na kritickou infrastrukturu země, přístup k citlivým informacím či zohlednění toho, zda je případný investor napojen na zahraniční vládu.
„Nenutíme žádnou zemi vytvořit podobný mechanismus, pokud jej nechce,“ upozornil dnes Katainen. „Státy jsou vždy tím, kdo rozhodne, zda určitou investici omezit, či nikoliv,“ dodal. Cílem je ale umožnit zemím rychlou výměnu informací tak, aby se v této oblasti všechny dostaly na stejnou úroveň. „To jim pomůže dělat informovaná rozhodnutí,“ poznamenal.
ANO, bude jádro. Kdo a kdy dostaví Dukovany?
Komise sama bude moci investici prověřovat v případě, že by mohla mít dopad na unijní zájmy, projekty nebo programy v oblastech jako je výzkum, vesmír, ale i dopravní, komunikační nebo energetické sítě. V takových případech bude komise nabízet vlastní názor.
V Evropské unii podobné obavy v posledních měsících rezonují především v souvislosti s postupem čínských nebo ruských investorů. Prověřování přímých zahraničních investic zmínil ve středu ve svém projevu před Evropským parlamentem předseda komise Jean-Claude Juncker.
„Bude-li zahraniční, státem vlastněná společnost chtít koupit evropský přístav, část naší energetické infrastruktury nebo společnost zabývající se technologiemi z oblasti obrany, mělo by se vše odehrát transparentně, pod kontrolou a na základě debaty,“ řekl europoslancům.
Evropská komise také plánuje do konce příštího roku hloubkovou analýzu toků přímých zahraničních investic do Evropské unie se zaměřením na strategická odvětví jako je energetika, vesmír a doprava a na aktiva, tedy na klíčové technologie, kritickou infrastrukturu a citlivé údaje, jejichž ovládnutí by mohlo vyvolat obavy o bezpečnost nebo veřejný pořádek. Společně s členskými státy bude shromažďovat údaje, analyzovat trendy a posuzovat dopady investic, mimo jiné formou případových studií.
Související články:
