Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů. Na tiskové konferenci po dnešním jednání summitu NATO ve Varšavě to řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Vojáci USA budou podle něj základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě.
„Prapory, které posílí obranu bloku na východní hranici, budou na místě od příštího roku a to tak dlouho, jak bude potřeba“. Uveld Stoltenberg.
Rozhodnutí podle něj ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou alianci. „Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí,“ podotkl generální tajemník NATO k ohlášenému kroku.
Stoltenberg poznamenal, že rozhodnutí o posílení v oblasti o celkem asi tří tisíc až čtyř tisíc vojáků, kteří budou na určitou dobu „rotovat“ z různých zemí, je založeno na doporučeních vojenských odborníků.
Přelomová strategie
„Je to něco nového, přelomového. Je to založené na velmi podrobné vojenské analýze,“ upozornil Stoltenberg. Nikdo v NATO ale podle něj o podobném kroku neuvažoval do událostí na Ukrajině. „Je to obranná, proporční odpověď na ruské akce na Ukrajině a na (ruskou) nelegální anexi Krymu,“ zdůraznil generální tajemník NATO.
Podle Stoltenberga je rovněž důležité, že posílení je jen jedním prvkem toho, co kvůli změněné bezpečnostní situaci v posledních letech aliance dělá. „Předsunutá přítomnost je jedna věc. Ale schopnost posílit a rozvinout síly v případě potřeby je další velmi významný prvek toho, co jsme dělali od našeho posledního summitu,“ poznamenal.
Aliance plní příslib
Vyslání jednotek je částí příslibu aliance, že v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 vyšle čtyři nové vojenské prapory na své východní křídlo. „To má odradit Rusko od jakékoli další agrese,“ vysvětlil podle BBC britský ministr obrany Michael Fallon. Východoevropské země NATO podle britského ministra cítí obrovský tlak ze strany Ruska, které provádí velké manévry u hranic a přelety nad jejich vzdušným prostorem“. Kromě Polska a Estonska se podobné obavy týkají ještě Litvy a Lotyšska.
| Přečtěte si, jak je na tom s obranou Česko: NATO před summitem varuje: Česko šetří na armádě  |
Užší spolupráce s EU
Ve Varšavě představitelé NATO a Evropské unie podepsali také dohodu o prohloubení vzájemné spolupráce. Těsnější vazby by obě instituce mohly navázat třeba v oblastech kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb nebo při námořní spolupráci. Dokument svými podpisy stvrdili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Dohoda byla podepsána před odpoledním začátkem summitu NATO.
„Deklarace, kterou jsme dnes podepsali, vysílá silnou zprávu: silnější Evropská unie znamená silnější NATO. A silnější NATO znamená silnější Evropskou unii,“ řekl Juncker. Poznamenal, že ještě letos EU navrhne obranný akční plán, který bude obsahovat všechny nástroje, které Evropská unie může nabídnout pro obrannou spolupráci a průmysl.
Deklarace také počítá s rozšířením spolupráce na moři a při řešení migrace, a to včetně posílení aktivit ve Středozemním moři. Obě strany slíbily i posílení obranného průmyslu a výzkumu a průmyslové spolupráce mezi Evropou a USA.
